Tento pátek jsme se sešli s koly u kluziště. Rozdělili jsme se na dvě skupiny a vyjeli ke studánkám, o které se staráme – Srubská a Smrková. Tentokrát jsme neměli mnoho práce, nebyl tam žádný polom ani těžba. Jen jsme při čištění studánek a potůčků museli dát pozor na vodní živočichy. Po práci jsme se sešli u Velké verandy a společně si zahráli Na schovávanou a Četníky a zloděje. Schůzku jsme končili u betonové lávky Na Lhotách.
V sobotu 29.4. jsme se opět sešli na akci pořádané ke 33.výročí Spongilitu, tentokrát u klubovny. Nejprve jsme si opekli u ohýnku (velmi malého, celý den přecházely přeháňky a bouřky a do poslední chvíle nebylo jasné, jestli nějaký vůbec bude), popovídali si a pak se přesunuli do klubovny, kde bylo Alešem Večeřílkem nachystáno promítání jeho černobílých filmů z historie Spongilitu – některé schůzky, tábory a další akce. Moc jsme se pobavili a zavzpomínali. Po návratu k ohni se Aleš chopil kytary a společně jsme si zazpívali. Nebylo nás tu tolik, jako na oslavě v muzeu, ale přesto to bylo hezké setkání.
Na tento den byly hlášeny dešťové přeháňky, ale nám naštěstí začalo pršet až v závěru schůzky. Tentokrát jsme byli schopní utvořit pouze čtyři kontrolní skupiny. Zpočátku jsme tedy vynechali Peliny. Na skály vyrazily skupiny pod vedením Jáchyma Slováka, Leničky Chaloupkové a Káti Šimůnkové, do Loutovce šla Lenka Svobodová. Kontrola proběhla úspěšně, i když dost budek bylo úplně prázdných, jinde pouze hnízda, ale v několika naopak už sedící ptáčci, nebo vajíčka a dokonce jsme zaznamenali i mláďata. V jedné budce v Loutovci byla nalezena mrtvá sýkorka modřinka – děvčata ji pohřbila. Nejsnaživějšími lezci byli asi Vojta Bureš a Honza Sláma. Hlavně Vojtovi šlo o to, aby byl co nejvýše. Také v obavě před sršni (žádní se nekonali) nejprve na každou budku ťukal. Loutovecká skupina pak stihla ještě zkontrolovat čtyři budky z okruhu Peliny. Dokončení této kontroly se po schůzce velmi obětavě ujali Káťa Šimůnková a Jáchym Slovák. Moc děkujeme!
V sobotu 22.4. se uskutečnil už dvacátý devátý ročník Putování … tentokrát za choceňskými strašidly. Přálo počasí, což se projevilo na účasti – celkem 687 malých i velkých turistů, kteří si tentokrát mohli vybrat z celkem pěti tras pěších i cyklistických. Nejstaršímu účastníkovi bylo 88 let, nejmladšímu 6 týdnů, nejvzdálenější byl z obce Hovězí (240 km od Chocně) a turisty doprovázelo asi 22 psů. Občerstvení bylo tentokrát na Velké verandě. Na trasách mohli opět zájemci odpovídat na otázky Qizu. Děkujeme všem, kdo jakkoliv pomohli s organizací a zajištěním akce!
7. – 9. dubna 2023, Trutnov
Do Trusnova jsme se dostali částečně vlakem a částečně pěšky. Zázemí jsme měli v bývalé škole. Nejprve nastalo hledání velikonočních vajec, která měl každý tým odlišná. Všem týmům se vejce podařilo najít, a tak jsme se všichni mohli ubytovat. Následovala hra na sbírání vajíček neboli brambor a jejich oškrábání. Po bramborách následoval kolotoč dovedností – pletení pomlázky, vyfukování a malování vajíček, zdobení perníkových vajíček, vázání mašlí a znalost velikočních koled. Po kolotoči jsme si vyzkoušeli tradici z Německa. Tam totiž přehazují vajíčko přes střechu domu, aby ho ochránili před bouří. My jsme ale místo vajíček přehazovali hakisaky přes plot. Po večeři jsme při noční hře vypátrali a pozorovali vejcožrouta, kterému se během odpoledne podařilo ukrást velikonoční vajíčka jednotlivých týmů. Druhý den začal rozcvičkou – snažili jsme se posbírat malé barevné korálky. Po snídani jsme se připravili na celodenní výšlap. Během něj jsme si nasbírali materiál na výrobu falešných vajec. Po návratu proběhla „tisková konference“, tedy seznámení s řešením úkolů z celého dne a poté jsme se do výroby falešných vajec. Také nechyběl taneční večer. Poslední den začal opět rozcvickou a po ní následoval velikonoční kvíz. V závěrečné bojovce měly týmy za úkol vyměnit svá falešná vejce u vejcožrouta za pravá, aniž by ho probudily. Všem se to povedl a tak už jsme si jen dali výborný oběd (chleby ve vajíčku), sbalili si všechny věci s vyrazili zpátky domů.
Umístění týmů:
1. Rapující beránci – Fanda, Štěpa, Vojta B., Kuba
2. Řízci – Matěj, Vašek, Martin, Ondra D., Honza
3. Velikonoční ovečky – Anička, Kristy, Alenka, Ája, Zuzka
4. Boží beránci – Maru, Pepa, Marky, Bára K., Bára Č.
5. Kachňátka – Niky, Julis, Helenka, Verunka
Začátek schůzky byl u klubovny, kde na nás čekaly připravené tabule s plakáty a bylo potřeba je umístit na vytipovaná místa.
K tomu nám posloužila zpráva z šesti různých druhů šifer (morseovka, kříž, zlomky, chybějící čáry, opakující se slova, abeceda). Každý člen družiny mohl zkusit luštit. Nejrychleji si s tímto zadáním poradili Větrníci, pak Makronky, dále Tiramisu, Koblížci a Střechy. Každá družina pak dostala fotku místa a doprovod (Káťa Š., Mája, Jáchym, Verča Ch, Lenička), který vše pohlídal. Po dokončení tohoto úkolu jsme se všichni sešli po klubovnou a zahráli si Na vraha. Verča mezitím připravila hru s dvěma létajícími talíři. Týmy vybíraly Káťa a Marky. Proběhl náročný zápas, plný zajímavých soubojů. O vítězství rozhodlo vysoké nasazení týmu Markétky. Nic jim nedal zadarmo tým Káti.
Na této schůzce se nám povedlo zařídit spoustu věcí. Skupina starších pod vedením Leničky Chaloupkové připravila k pochodu vývěsní tabule, další plakáty a poskládala průvodce tras. Dvě skupiny mladších mezitím sklidily ptačí krmítka ze zámeckého parku a z Pelin. A všichni se ještě stihli vystřídat na orientační hře, kterou v Pelinách krásně připravila Verunka Chaloupková s Michalem. Orientační hra se skládala ze dvou tras, někteří zvládli obě. Na dlouhé trase se nejlépe dařilo Alence, Aničce, Vojtovi, Vaškovi a Ondrovi. Na kratší trase byli nejúspěšnější opět Vojta, Alenka, Martin, Kryštof a Marky.
V tomto roce slaví Spongilit 33 let od svého vzniku. Povedlo se nám v Orlickém muzeu v Chocni vytvořit výstavu z různých věcí, které se za tu dobu zachovaly – diplomy, výsledkovky, různé výrobky z táborů a výprav, kroniky, fotky a další doklady naší činnosti. Na zahájení výstavy v sobotu 4.3.2023 jsme se snažili pozvat naše současné i bývalé členy. Sešlo se nás kolem 60, což je určitě skvělé. Užili jsme si setkání i báječné občerstvení, promítání videí z některých táborů a zazpívali jsme si při kytaře. Bylo to všechno moc prima. Děkujeme všem, kdo se na přípravě této akce jakýmkoliv způsobem podíleli – namátkou jen několik jmen: rodina Chaloupkova, Svobodova, Strakova a Kužílkova, Iva Košťálová, Aleš Večeřílek, Míša Tošovská a další a další. Díky!!!
Poslední pátek v únoru jsme se sešli u klubovny. Starší si nabrali věci určené na výstavu ke 33. výročí Spongilitu a odnesli je do muzea. Mladší s Jáchymem, Leničkou a Verunkou odešli dolů do Pelin, kde už byla připravená hra Krabičky. Bohužel, opět nám někdo jedno stanoviště poničil. Lenička ale vše napravila a hra úspěšně proběhla. Pak jsme si ještě společně zahráli několik her jiných – Mrkaná, Vyměň si místo, Cukr – káva … a po přesunu do klubovny taky legrační Štěnice. A jak dopadly Krabičky? V kategorii starších byli nejlepší Kryštof, Alenka a Marky, v mladších Vojta, Štěpa a Kája.
Bylo nevlídné počasí, mokro, deštivo, blátivo. Přesto jsme se rozdělili do družin a vydali se do města hledat 10 stanovišť. Vedoucí zatím v klubovně připravili věci na výstavu k 33. výročí Spongilitu. Nás ve městě naváděly nás fotografie míst, kde byly uloženy plechovky. Z každé jsme si měli vzít dva lístečky určené barvy. Tentokrát nám nikdo žádné stanoviště nezrušil. Navíc jsme se měli krýt před ostatními družinami. Pokud by nás zahlédly a zjistily, kdo z nás má na ruce uvázaný červený šátek, znamenalo by to určitou ztrátu. Po návratu do klubovny jsme z lístečků složili vzkaz, který měl Lence Svobodové přeříkat nejmladší člen družiny. Celkové pořadí hry: 1. Makronky, 2. Koblížci, 3. Střechy, 4. Tiramisu a Větrníci. Po vyhodnocení jsme si zahráli Sudá nebo lichá s fazolemi. Dost dobře jsme se pobavili! Nejvíce fazolí se povedlo nashromáždit Vojtovi.