Nezařazené

V sobotu 19. ledna se zájemci o lyžování, aneb dvanáct odvážlivců, vydalo směr Česká Třebová. Lyže, snowboardy a vše potřebné se vezlo autem. Z nádraží k lyžařskému areálu Peklák to bylo kolem dvou kilometrů, i tak jsme se pod velením Michala zvládli ztratit 😀 Ale času bylo dost a tak jsme se stihli připravit, koupit jízdenky a stát připraveni pod vlekem přesně v 9:00. Sluníčko svítilo, 10 – 30 cm sněhu na sjezdovce nebylo ideálních, ledové plotny se objevili po několika sjezdech, ale užili jsme si i koulovačku nově nastříkaným sněhem. Občas se někdo vyboural, ale nic se nikomu nestalo. Ondrové počítali jízdy a za tři hodiny sjeli svah celkem 31krát! Zjistili jsme také, že hranolky a párek v rohlíku nelze udělat za 10 minut (vlak jsem stihli jen tak tak). A nikdy nezapomeneme na zpáteční jízdu ve vlaku (děkujeme Odrové!).

Na začátku této schůzce jsme se netradičně sešli v zámeckém parku, kde byla připravena hledací hra se šiframi. Jednotlivé trojice nebo čtveřice, na které jsme se rozdělili, musely nalézt celkem třináct míst a na každém si vzít lísteček s částí zprávy. Ta po složení informovala o další schůzce. I když svítilo sluníčko, byla opravdu zima, takže ti, kdo závod ukončili, postupně odcházeli do klubovny. Tak jsme si nejprve hru zhodnotili – nejlépe se dařilo trojici Anička V., Káťa a Niky, druzí byli Vojta K., Petr, Martin V. a Michal, třetí dorazily do cíle Terka S., Bára S. a Mery. Mladším se vedlo trochu hůře, ale trasu jakžtakž prošli všichni. V příjemně vyhřáté klubovně jsem si pak zahráli Cinkačku a Žouželení.

V sobotu po Mikuláši jsme se sešli ráno pod klubovnou. Starší vyrazili pod vedením Leničky hned do PR Hemže – Mytkov, aby tam pokračovali s Alešem na odstraňování náletového porostu. Mladší s Lenkou nejprve nasypali do krmítek v zámeckém parku a v Pelinách. Pak se vydali za staršími a cestou ještě připravili postřehovou hrátku. I když nás tentokrát bylo méně, práce se nám dařila. Pomohli nám i tři tatínkové (Chaloupka, Dastych a Straka). Počasí taky vyšlo. Při návratu jsme nejprve vyhledávali slova na kartičkách a z nich sestavovali text. Nejlépe se dařilo družině Diamanty a skupině Úžasný Michal a spol. (Michal, Verunka a Káťa Ch.). Ti nejen dali dohromady všechna slova, ale také sestavili správný text (15 bodů). Za nimi byly Kaštani a Bukvičky s 8 body a na třetím místě Kopřivy a Písáci s 6 body. Družina Kámen tentokrát nebodovala – nikdo z nich na akci nebyl. Pak jsme si ještě stihli v Pelinách zahrát Čarodějnickou honičku a Na vraha. Bylo to prima dopoledne.

‌Tentokráte se loďoakce konala uprostřed léta a to 3. – 5. srpna 2018. Jedenáct odvážlivců se sešlo u mostu u baseballu, aby splulo řeku na lodích.  Počasí bylo ideální, cestou jsme se i vykoupali, naštěstí jen jedna loď nechtěně. Čtyři kajaky a tři kanoe se bezpečně dostaly na naše plánované kempiště – Postolov. Tam na nás čekala auta s bagáží. Zanedlouho dojela i trojice jedoucí na kole. Postavili jsme stany, udělali si večeře, ohniště pomalu vzplálo, když v tom se objevil pán beze jména a řekl, že máme opustit místo, že jsme na soukromém pozemku. Nikdo to nepochopil, ale jeho vyhrožování znělo nebezpečně, tak jsme zahájili přesun do klubovny. Díky mnoha rodičům a hlavně Šimůnkovým se vše povedlo i s loděmi. Večer jsme ukončili kolem půlnoci u ohně u klubovny a Martinovými piškoty v čokoládě. Druhý den jsme strávili u splavu v Hrádníkách i s trojicí mladších – Ondrou B., Máťou a Honzíkem! K večeru část lodí odvezli Vítkovi k Jirkovi Kužílkovi a zbytek lodí jsme po řece doplavili až do Pelin. Ty u klubovny přečkaly noc a my ostatní také. Druhý den z rána nás neminul déšť, nejvíce to odnesli Zdenda, holky Chaloupkovy a Martin V., kteří ještě na zbytku lodích dojeli k Hánělom. Tato loďoakce se může zapsat do dějin jako plná překvapení nejen díky přesunům, ale také založením knihy rekordů v klubovně nebo třeba masážemi od Martina V.

Druhý pátek v červnu opět hrozily bouřky, ale tentokrát jsme program zvládli beze zbytku. Sešli jsme se s koly opět u kostela a rozdělení na dvě skupiny jsme jeli kolem Prokopa a Velké verandy po Formance (má nový povrch) k Partyzánu. tady jsme se fotili u dřevěných soch k pověsti o Čertově dubu a zahráli si hru Vlci a ovce. Družina Sekery byla jen ve dvojici, ale přesto vyhrála – Petr běhal jako o život a Vojta M. zdatně pomáhal. Po hře jsme nasedli na kola a přes Darebnice se vrátili zpět do Chocně. Pořadí družin ve hře Vlci a ovce: 1. Sekery, 2. Ego, 3. Xllizun, 4. Chá, 5. Qac a 6. Haďy.

Poslední pátek v listopadu jsme se sešli u klubovny a rozdělili se na čtyři skupiny. Dvě pracovaly v klubovně – rozvěšení vánoční výzdoby a výroba ptačích krmítek ve formě směsi semínek se sádlem. Další dvě v zámeckém parku, v Pelinách a u klubovny umístily dřevěná ptačí krmítka. Na výzdobu klubovny jsme tentokrát použili papírové lodičky a origami z podzimní výpravy. Když jsme se sešli v klubovně, někteří se nasvačili, jiní poklidili. Potom se hrálo krátké Žouželení, při kterém se starší poradili o letošním chození na Mikuláše. Pak jsme se všichni přesunuli dolů do parku a po tmě sehráli nejprve Bludičky a pak tři kola Upírů. Někteří hráli tyto hry poprvé v životě, kupodivu i Dan, který je už naším dlouholetým členem.