Novinky

První schůzku v novém roce jsme věnovali 2. kolu Pašeráků. U Dorči se sešli pašeráci Kopřivy, Bukvičky a Písáci, u klubovny měli sraz četníci Kaštani, Diamanty a Kámen. Verunka tentokrát pašerákům připravila přenos informací o vedoucích, jejich datu narození, znamení a století, ve kterém se narodili. Celou schůzku hustě sněžilo, ale všichni to přečkali dobře. Po vyhodnocení hry v klubovně bylo jasné, na počet pronesených obálek i sestavení čtveřic informací vyhráli pašeráci, ikdyž četníci se všemožně snažili situaci zvrátit ve svůj prospěch. Nejlepší maskování tentokrát měla asi Blána, která si půjčila u sousedů malé dítě, vezla ho v kočárku a úspěšně předstírala, že je jeho matka. Nepoznaly ji asi tři hlídky četníků. Podobný úspěch měla i Naty, která vezla na sáňkách Markétku. Na konci schůzky jsme si stihli zahrát jedno kolo Žouželení a pak už byl čas jít domů.

O vánočních prázdninách chodíváme společně na výšlap, abychom se trochu vyvětrali. Většinou nemáme moc pěkné počasí, tak i letos. Vlakem jsme dorazili do Ústí a okolo kapliček vystoupali na Andrlův Chlum. Po cestě jsme viděli spoustu zajímavých věcí, třeba opravenou vodárnu nebo krokodýla Chňapíka. Z Chlumu jsme pokračovali do Řetůvky a odtud krásným údolím Husího krku kolem Koliby na cyklostezku, po které jsme došli zpět do Ústí na nádraží. Cestou jsme hráli Kolíček pikolíček a užili dost legrace. Taky jsme si vzájemně nabízeli cukroví. Opět s námi šli i někteří rodiče a taky s námi hráli, což bylo prima. Den jsme si užili i přes méně příjemné počasí.

V pátek před Vánoci jsme se sešli u klubovny a nejprve vyložili dárky a cukroví. Pak jsme odešli společně do lesa v Loutovci ke krmelci. Z prázdného krmelce jsme vytvořili krmelec hojnosti. Snad to bude zvířátkům vyhovovat. Pak jsme si zapálili svíčky ve sklenicích (několik jsme jich po cestě rozbili) a se světýlky šli do Pelin, kde jsme si zahráli na honičku a vyfotili se společně v altánu. U klubovny jsme si zase pohráli s prskavkami. Uvnitř bylo pěkné teplo, dali jsme si čaj a cukroví, zazpívali koledy, prověřili svoje znalosti ve vánočním pohádkovém kvízu a pak si rozdali dárky, kterých bylo opravdu hodně. Potom jsme si povídali a zpívali, než přišel čas se rozejít.

Turnaj stolních her si pořádáme v prosinci pravidelně. Letos ale na začátku schůzky zlobila kamna, v klubovně nebylo pro kouř vidět a nedalo se tam ani dýchat, takže jsme nejprve pod vedením Verunky a Káti sešli dolů do Pelin a zahráli si Šátkovou honičku. Potom jsme se teprve pustili do her uvnitř. Hrály se kostky, logik, bobří banda, doble, věž, piškvorky, skluzavky, kočka, pexeso, kvarteto, pohádka, člobrdo, karty a kámen-nůžky-papír. Někteří měli svou startovní kartičku vyplněnou brzy, jiným to trochu trvalo. Nakonec jsme si řekli výsledky a každý dostal nějakou sladkou odměnu. Nejlépe se dařilo Ondrovi B., Ondrovi D., Vašíkovi, Nele a Markétce v mladších a Báře S., Báře Č., Jáchymovi, Kryštofovi P. a Pavle ve starších. Bezvadně jsme si ale pohráli všichni. Prima taky bylo, že se někteří starší hezky věnovali mladším, vysvětlovali jim pravidla her, nebo si s nimi zahráli i mimo soutěž.

Na svatého Ondřeje jsme se sešli u nové školy a rozhodli se trochu si zakouzlit. Byla pěkná zima, což je vidět už při vysvětlování samotné hry. Rozdělili jsme se na dvě soupeřící skupiny. První tvořily Kopřivy, Diamanty a Bukvičky. Druhou Písáci, Kaštani a Kámen. Každá skupina dostala přidělené vlastní území, na které měla svou základnu, úkoly pro zjišťování měla ale na území skupiny druhé. Vzájemně se při setkání mohli jednotlivci nebo i dvojice očarovat pomocí kouzelnické hůlky (hadrový míček) a vyřčeného kouzla. Obranou byla poklička, která jediná mohla míček odrazit. Každý musel mít hodiny (u některého očarování bylo potřeba sledovat čas) a baterku (brzy padla tma).
Po uplynutí stanoveného času se skupiny sešly nejprve na své základně a odtud dorazily zpět ke škole. Po předání zjištěných údajů jsme si ještě stihli zahrát na honičku, dohodnout Mikuláše a zmrzlí jsme se rozešli domů.

Tuto schůzku jsme se rozdělili na několik skupin – jedna odstranila z klubovny zbytky táborového „brnění“, druhá pod vedením Verunky a Verunky vytvořila závěsná ptačí krmítka, která jsme si v závěru schůzky rozebrali na naše zahrádky, třetí skupinka pod vedením Lukyho vyráběla nové hadrové míčky na naše hry a poslední dvě skupiny s Michalem a Leničkou umístila dřevěná ptačí krmítka do zámeckého parku a do Peliny. Zdenda se mezitím věnoval doplnění zásob dřeva a Jerry, který si přinesl brusku, přebrousil a dal do pořádku nářadí. Potom jsme se sešli v klubovně a trochu si popovídali. Když už byla pěkná tma, přesunuli jsme se dolů do Pelin a zahráli si hru na životy, které říkáme „Lavory“. Mezi nejúspěšnější patřili ze starších Péťa, Martin V. a Vojta M. a z mladších Šíma a Vašík, zatímco Honzík nemohl část hry hrát, protože se mu povedlo ztratit v listí botu. Snad si je příště lépe zaváže.

Sobotní státní svátek 17. listopadu jsme oslavili prací. Na kolách jsme se od klubovny přesunuli do Mariánek a pokračovali v odstraňování náletového porostu v PR Hemže – Mytkov. Starší se snažili pod vedením Aleše a Zdendy, mladší s Lenkou nejprve pročistili cestu pod skalami, připravili postřehovou hrátku (předměty, které do přírody nepatří) a pak se připojili ke starším. Byl s námi tentokrát i tatínek Ondry, pan Dastych. Po ukončení práce jsme se na zpáteční cestě ke kolům snažili nejen zahlédnout nastražené předměty, ale taky si je zapamatovat a posléze zapsat na lísteček. Z mladších zvládli všech deset věcí Nela, Andulka, Šarlota, Vašík a Šíma, ze starších Mája a Bára Č. Pak jsme šťastně přejeli zpět do Pelin, kde jsme si ještě zahráli Seber šátek. Užili jsme si při tom dost legrace.

Druhý pátek v listopadu jsme si v Pelinách zahráli Mayské pyramidy. Rozdělili jsme se na dvě části – lovce pokladů, kteří se snažili získat co nejvíce vzácných sošek (figurky z člobrda), a domorodce, kteří se snažili lovcům bránit. Martin V. opět uplatnil svou schopnost vymyslet zničující taktiku, Paty se osvědčila jako „vedoucí školky“ a Káťa Š. jako pěkná zákeřnice. Vyhrálo seskupení Bukviček, Kaštanů a Písáků, ale jen o několik desetin bodu.
Pak jsme se přesunuli do klubovny a zahráli si družinové pexeso sestavené z našich jmen a příjmení. Tady byly nejúspěšnější Kopřivy, na druhém místě Diamanty, třetí Písáci a Kaštani, čtvrtý Kámen a páté skončily Bukvičky.
Stihli jsme ještě dvě kola „Žouželení“ (žouželila Zuzka a Káťa Š.) a potom jsme se rozešli.

V pátek po podzimní výpravě jsme se rozdělili na četníky (družiny Kopřivy, Písáci a Bukvičky), kteří se sešli u klubovny, a pašeráky (Diamanty, Kaštani a Kámen), ti se sešli u Dorči doma. Pašeráci dostali obálky, které měli pronést městem do klubovny, aniž by při tom byli chyceni četníky. Obsah obálek připravila Verča. Jednalo se o trojici údajů – významný den, jeho datum a přiřazení ke znamení zvěrokruhu.Více obálek se podařilo pronést pašerákům než ukořistit četníků. Díky tomu také pašeráci sestavili více trojic a vyhráli toto kolo hry.  Nejkurióznějším pašerákem byl Martin V., který se rozhodl do klubovny doplavat. Doplaval, ale zmrzlý jak rampouch.