Při této schůzce jsme se opět rozdělili. Bára K., Pepa, Vojta B. a Honza S. jeli na kolách s Leničkou a Lenkou obnovit značení přírodní rezervace Hemže-Mytkov. Ostatní pod vedením Jáchyma, Káti, Verunky a Michala pracovali na oškrábání malby v klubovně a hráli hry.
Práce se udělalo hodně a vydařila se.
Tento pátek jsme se sešli s koly u kluziště. Rozdělili jsme se na dvě skupiny a vyjeli ke studánkám, o které se staráme – Srubská a Smrková. Tentokrát jsme neměli mnoho práce, nebyl tam žádný polom ani těžba. Jen jsme při čištění studánek a potůčků museli dát pozor na vodní živočichy. Po práci jsme se sešli u Velké verandy a společně si zahráli Na schovávanou a Četníky a zloděje. Schůzku jsme končili u betonové lávky Na Lhotách.
V sobotu 29.4. jsme se opět sešli na akci pořádané ke 33.výročí Spongilitu, tentokrát u klubovny. Nejprve jsme si opekli u ohýnku (velmi malého, celý den přecházely přeháňky a bouřky a do poslední chvíle nebylo jasné, jestli nějaký vůbec bude), popovídali si a pak se přesunuli do klubovny, kde bylo Alešem Večeřílkem nachystáno promítání jeho černobílých filmů z historie Spongilitu – některé schůzky, tábory a další akce. Moc jsme se pobavili a zavzpomínali. Po návratu k ohni se Aleš chopil kytary a společně jsme si zazpívali. Nebylo nás tu tolik, jako na oslavě v muzeu, ale přesto to bylo hezké setkání.
Na tento den byly hlášeny dešťové přeháňky, ale nám naštěstí začalo pršet až v závěru schůzky. Tentokrát jsme byli schopní utvořit pouze čtyři kontrolní skupiny. Zpočátku jsme tedy vynechali Peliny. Na skály vyrazily skupiny pod vedením Jáchyma Slováka, Leničky Chaloupkové a Káti Šimůnkové, do Loutovce šla Lenka Svobodová. Kontrola proběhla úspěšně, i když dost budek bylo úplně prázdných, jinde pouze hnízda, ale v několika naopak už sedící ptáčci, nebo vajíčka a dokonce jsme zaznamenali i mláďata. V jedné budce v Loutovci byla nalezena mrtvá sýkorka modřinka – děvčata ji pohřbila. Nejsnaživějšími lezci byli asi Vojta Bureš a Honza Sláma. Hlavně Vojtovi šlo o to, aby byl co nejvýše. Také v obavě před sršni (žádní se nekonali) nejprve na každou budku ťukal. Loutovecká skupina pak stihla ještě zkontrolovat čtyři budky z okruhu Peliny. Dokončení této kontroly se po schůzce velmi obětavě ujali Káťa Šimůnková a Jáchym Slovák. Moc děkujeme!
Začátek schůzky byl u klubovny, kde na nás čekaly připravené tabule s plakáty a bylo potřeba je umístit na vytipovaná místa.
K tomu nám posloužila zpráva z šesti různých druhů šifer (morseovka, kříž, zlomky, chybějící čáry, opakující se slova, abeceda). Každý člen družiny mohl zkusit luštit. Nejrychleji si s tímto zadáním poradili Větrníci, pak Makronky, dále Tiramisu, Koblížci a Střechy. Každá družina pak dostala fotku místa a doprovod (Káťa Š., Mája, Jáchym, Verča Ch, Lenička), který vše pohlídal. Po dokončení tohoto úkolu jsme se všichni sešli po klubovnou a zahráli si Na vraha. Verča mezitím připravila hru s dvěma létajícími talíři. Týmy vybíraly Káťa a Marky. Proběhl náročný zápas, plný zajímavých soubojů. O vítězství rozhodlo vysoké nasazení týmu Markétky. Nic jim nedal zadarmo tým Káti.
Na této schůzce se nám povedlo zařídit spoustu věcí. Skupina starších pod vedením Leničky Chaloupkové připravila k pochodu vývěsní tabule, další plakáty a poskládala průvodce tras. Dvě skupiny mladších mezitím sklidily ptačí krmítka ze zámeckého parku a z Pelin. A všichni se ještě stihli vystřídat na orientační hře, kterou v Pelinách krásně připravila Verunka Chaloupková s Michalem. Orientační hra se skládala ze dvou tras, někteří zvládli obě. Na dlouhé trase se nejlépe dařilo Alence, Aničce, Vojtovi, Vaškovi a Ondrovi. Na kratší trase byli nejúspěšnější opět Vojta, Alenka, Martin, Kryštof a Marky.
Poslední pátek v únoru jsme se sešli u klubovny. Starší si nabrali věci určené na výstavu ke 33. výročí Spongilitu a odnesli je do muzea. Mladší s Jáchymem, Leničkou a Verunkou odešli dolů do Pelin, kde už byla připravená hra Krabičky. Bohužel, opět nám někdo jedno stanoviště poničil. Lenička ale vše napravila a hra úspěšně proběhla. Pak jsme si ještě společně zahráli několik her jiných – Mrkaná, Vyměň si místo, Cukr – káva … a po přesunu do klubovny taky legrační Štěnice. A jak dopadly Krabičky? V kategorii starších byli nejlepší Kryštof, Alenka a Marky, v mladších Vojta, Štěpa a Kája.
Bylo nevlídné počasí, mokro, deštivo, blátivo. Přesto jsme se rozdělili do družin a vydali se do města hledat 10 stanovišť. Vedoucí zatím v klubovně připravili věci na výstavu k 33. výročí Spongilitu. Nás ve městě naváděly nás fotografie míst, kde byly uloženy plechovky. Z každé jsme si měli vzít dva lístečky určené barvy. Tentokrát nám nikdo žádné stanoviště nezrušil. Navíc jsme se měli krýt před ostatními družinami. Pokud by nás zahlédly a zjistily, kdo z nás má na ruce uvázaný červený šátek, znamenalo by to určitou ztrátu. Po návratu do klubovny jsme z lístečků složili vzkaz, který měl Lence Svobodové přeříkat nejmladší člen družiny. Celkové pořadí hry: 1. Makronky, 2. Koblížci, 3. Střechy, 4. Tiramisu a Větrníci. Po vyhodnocení jsme si zahráli Sudá nebo lichá s fazolemi. Dost dobře jsme se pobavili! Nejvíce fazolí se povedlo nashromáždit Vojtovi.
Druhý pátek v únoru jsme se sešli u klubovny. Měli jsme připravený postřehový závod dole v Pelinách a v klubovně Foukanou (foukaný fotbálek na desce stolu s pingpongovým míčkem). Postupně se všechny družiny vystřídaly na obou místech. V postřeháku byli z mladších nejlepší Fanda, Julis a Ondra, ze starších Alenka, Terezka a Kristy. Foukaná dopadla takto: 1. Tiramisu a Větrníci, 2. Makronky a 3. Střechy a Koblížci. Pak jsme si společně zahráli Živé pexeso a Žouželení.
V pátek 3. února jsme se sešli na začátku lipové aleje u nádraží. Deštivé a větrné počasí nám nezabránilo podniknout cestu po žluté turistické značce do Vysokého Mýta.
Cestu jsme si zpříjemnili určováním severu (nejmenší součet odchylek měli Makronky), kolíčkem pikolíčkem, postřehovým minizávodem s počítáním lístečků, hledáním dvanácti přísloví ve dvojicích a zábavnou hrátkou ano,ne,jo.
Dost promočení jsme dorazili do bazénu a tady si zaplavali, zaskákali, ohřáli se ve vířivce, saunách a pokusili se dosáhnout co nejrychlejších časů na tobogánu.
Domů jsme se vrátili vlakem.