Schůzky

Na vánoční schůzce se nás mnoho nesešlo. Přesto jsme si ji bezvadně užili, hlavně díky sněhu, který napadl. Nejprve jsme se vypravili k Loutovci a tady si zahráli Eskymáckou honičku a hru Ježíškovy dárky. Na tu jsme v každém týmu využili boby. Pak jsme si zapálili svíčky v lampičkách ze sklenic – mezitím se setmělo – a vyrazili zpět do Pelin k altánku. Cestou tam i zpět se zájemci mohli vézt na bobech, někteří i na malých kluzácích. U altánku jsme si zahráli na Sardinky a pak jsme přešli do klubovny. Tady jsme si dali čaj, cukroví a rozdali si dárky. Taky jsme si zazpívali koledy i další písničky a popřáli si k Vánocům a do nového roku. 

Tento pátek jsme se sešli u klubovny. Nejprve jsme si šli zahrát dolů do Pelin honičku Čarodějníci, pak na Rybáře a Škatulata, hejbejte se. Po tomto „vyvětrání“ jsme se v klubovně nasvačili a vysvětlili si pravidla Turnaje stolních her. No a pak už jsme hráli Kvarteto, Kostky, Domino, Prší, Pohádku, Pexeso, Skluzavky, Kočku, Člobrdo, Bobří bandu, Piškvorky, Doble a někteří ještě Kámen, nůžky, papír. Po odehrání her jsme se odměnili sladkostmi a spokojeně se rozešli. 

Tento pátek jsme v družinách nejprve hledali v Pelinách lístečky s luštěním (osmisměrka, sudoku, křížovka, doplňovačka a kris kros). Bylo to tam trochu popletené a tři lístečky jsme nakonec neobjevili vůbec. Zahráli jsme si tedy u klubovny Na schovávanou a Lenka Svobodová, která luštění připravovala, zatím potřebné lístečky dopsala. Pak jsme se snažili vyluštit vzkaz, který nás posílal ven z klubovny najít červené odrazové sklíčko. U něj jsme si měli vzít nejmenší číslo, což bylo naše pořadí v této hře. Nejrychleji luštila družina Větrníci (ve spolupráci s Leničkou Chaloupkovou a Káťou Šimůnkovou), druzí byli Tiramisu, pak Makronky, Koblížci a nakonec Střechy. 

Potom jsme si zahráli Bingo a nakonec se mladší opět vydali ven zahrát si ve tmě Na upíry a zájemci ze starších dokončili přípravu na letošního Mikuláše.

Poslední schůzku v listopadu jsme věnovali krmítkům. Na začátku nám Káťa Šimůnková dopřála sladkosti, slavila totiž svátek. Pak jsme se rozdělili na čtyři skupiny. Dvě umístily venkovní dřevěná krmítka do Pelin a zámeckého parku. Další dvě pracovaly v klubovně – jedna ji vyzdobila (budou přece Vánoce) a druhá vyráběla závěsná krmítka ze semínek a sádla. Když jsme se opět společně sešli, zahráli jsme si Cinkačku a pak šli mladší hrát do tmy Bludičky a zájemci z řad starších se radili o letošním provedení mikulášské obchůzky. 

I tuto sobotu jsme se opět sešli s koly a nářadím pod klubovnou. Čekalo nás pokračování práce v přírodní rezervaci Hemže-Mytkov. Tentokrát se nám podařilo zdolat zbytek polomů, uvolnit průtok v malém potůčku a vytvořit novou lávku přes potůček druhý. Šlo to všechno díky práci našich členů, ale i spřátelené rodiny Šimůnkových, kteří se dostavili s potřebným nářadím a nasazením. Pohrát jsme si tentokrát nestihli, ale práci jsme úspěšně dokončili. 

Tuto sobotu jsme se sešli v Pelinách pod klubovnou. Na kolech a s nářadím jsme vyrazili pracovat do oblasti Mariánek – PR Hemže-Mytkov. Tady silné větry vyvrátily spoustu i velkých stromů, které znemožnily průchod po cestě kolem slepých ramen a nahoru na Hemže. Práce šla dobře hlavně proto, že s námi pracoval i Aleš Večeřílek a tatínek Vaška a Martina Strakových Miloš s motorovými pilami. Pročistili jsme cestu na Hemže a odstranili první velký zátaras. Fotky udělala Káťa Šimůnková. Stihli jsme si na konci schůzky i zahrát Bang, Pop corn a Jan-ke-po.

Na první schůzce v listopadu nám vytrvale pršelo, ale kupodivu všichni dorazili připravení (pláštěnky, deštníky, kapuce), i když někteří měli horší boty nebo si v průběhu schůzky stejně nechali na hlavy pršet. Nejprve jsme se u klubovny seznámili s popisem osoby, po které jsme měli pátrat, a s úkoly, které jsme pak na základě jména a příjmení osoby měli zjistit. Potom jsme si na mapě Chocně prohlédli terén, kde se osoba měla pohybovat. A vyrazili jsme! Všem družinám se povedlo po určitém čase hledanou osobu nalézt. Byl to dospělý člen naší organizace Jan Kužílek, který byl  kdysi taky členem našeho kroužku a měl přezdívku Krtek (jak se to hodilo k tématu výpravy!). Po návratu do klubovny se nám tam ještě přišel představit a byl s námi, když jsme postupně přednášeli výsledky dalšího pátrání (jméno a příjmení osoby, kdy má svátek, jaké známe významné osobnosti stejného jména nebo příjmení a jak se toto křestní jméno řekne v cizích jazycích). Bylo také možné získat bonus v podobě pěti bodů za znalost Honzovy přezdívky – to se povedlo Střechám, které tím pádem vyhrály (15 bodů). Další byly Koblížci se 13 body a potom s 10 body ostatní družiny (Tiramisu, Makronky a Větrníci). Po vyhodnocení jsme si zahráli ještě dvě kola Živého pexesa – hrála s námi i Petra Antonová, další naše dospělá členka. Ta nám ještě způsobila překvapení, když na schůzku přinesla velkou vlajku Spongilitu, kterou jsme už několik let považovali za ztracenou, a ona ji teď našla při úklidu ve sklepě svého domu. 

V pátek 21.10. jsem se sešli pod klubovnou v hojném počtu. Rozdělili jsme se na týmy a dostali zadání ke hře „Najdi a vyfoť“. Na seznamu bylo 21 věcí, se kterými jsme se měli vyfotit, třeba s elektrickou kytarou, cenovkou 99,90 nebo živým morčetem. Nejvíc bodů bylo možné získat vyfocením se v autě, bazénu či s vedoucím, který nebyl na srazu, mohl být i „ex“. Zemanovi a Strakovi tak využili svých rodičů. Po setkání v klubovně došlo na promítání nasbíraných fotek a sdělování různých příběhů z cesty. Nejlepší byli Koblížci, druzí Větrníci, třetí Tiramisu a na čtvrtém místě byly dvě družiny, které se pohybovaly společně – Střechy a Makronky. Po promítání nám Verča Chaloupková rozdala obálky s úkolem před výpravou a Lenička seznam věcí. V úplném závěru Honza odhaloval činnost ve hře Žouželení (čekání na vlak), nakonec jsme mu museli poradit, ale o zábavu jsme nepřišli.

Tento pátek jsme se sešli v Pelinách. Měli jsme tu připravené hry na téma Čich. Nejprve jsme zkoumali 14 označených stanovišť a podle pachu jsme se snažili zapsat správné písmenko – na každém stanovišti byla tři. Mělo nám vyjít heslo Podzimní měsíce. Pak jsme očichávali věci uložené v osmi různých lahvičkách a radili jsme se, co to vlastně cítíme. To nám šlo dobře, někteří mají nos jako stopovací pes! Potom jsme dostali krátký popis čichacích schopností neznámých živočichů. Pokusili jsme se natipovat, o jaké živočichy se jedná. A nakonec jsme si vyluštili šifry a tím zjistili, jak se nám povedlo živočichy správně určit. Pak nám bylo už trochu chladno, takže jsme se rozehřáli při hře Na rybáře a rybičky. Pro zopakování našich jmen jsme si zahráli Bang a Místa si vymění. A nakonec jsme se znovu pohonili při hře Šátkovaná. 

A jak jsme dopadli v čichání? 1. Makronky, Tiramisu a vedoucí, 2. Větrníci, 3. Koblížci, 4. Střechy

Na začátku října jsme se sešli u klubovny a rozdělili jsme se na pět skupin podle věku. Měli jsme připravený Kutilský kolotoč. Na prvním stanovišti jsme vyráběli z kaštanů a žaludů pod vedením Leničky Chaloupkové. V klubovně jsme se snažili vytvořit herbář s Maruškou Čejkovou a Verunkou Suchánkovou, která také celý Kolotoč organizovala. Jáchym Slovák s pomocníkem Patrikem Horáčkem nám nachystali opravu kola. U Káti Šimůnkové a Aničky Vítkové jsme se pokoušeli ošetřit různá zranění a Verunku Chaloupkovou jsme měli přesvědčit, že jsme správní Spongiliťáci – tedy že máme potřebnou výbavu na schůzky a umíme zacházet s mapou a buzolou. Činnosti byly náročné, takže jsme ke konci ani všichni nestihli projít všechna stanoviště nebo si něco zahrát. Ale pobavili jsme se určitě dobře.