Policejní akademie

Jak je již zvykem, o velikonočních prázninách jsme se vypravili na jarní výpravu. Naší cílovou destinací byla Tučkova hájenka u Svratouchu a tématem Policejní akademie. Vstup do akademi ale nebyl jen tak. Plně naložený autobus, nás vykládal na různých místech v jednotkách rozdělených podle věku a zkušeností. Dostali jsme krabici s nejnutnějšími věcmi včetně mapy a měli si poradit s cestou do hájenky. S vyplněnou přihláškou jsme se hlásili v přijímací kanceláři policejní akademie. Každý dostal své indentifikační číslo a výchozí hodnost – rotný.  Během odpoledne jsme se seznamovali se základními oblastmi, ve kterých by měl policista mít nějaké znalosti: ohledání místa činu, zbraně, trasologie, daktyloskopie, psychologie, právní vědomí, grafologie, technika, fyzická příprava a také kriminalistická botanika. Pod tyto pojmy bylo schováno oškrábání brambor, rozeznávání nábojů do zbraní, přemisťování se pomocí kulánů a palety, zkoumání otisků a tak dál. Jednotky se pohybovaly spolu. Za činnosti a splněné úkoly jsme získávali body a ti, kteří jich měli dostatek, mohli zkusit splnit testy pro postup k vyšší hodnosti. Testy se skládaly z deseti otázek a zvláštní části na fyzickou zdatnost. Ne všem se podařilo vyšší hodnost získat. První večer jsme se už za tmy vydali pro důkazy, které usvědčovaly zloděje z loupeže – noční hra. Druhý den po daktyloskopické rozcvičce a snídani byli jmenováni noví strážmistři a také se losovalo devět týmů na celodenní výcvik. Byl to celoden trochu jiný než obvykle, mapa byla umístěna jen na jednom bodě a my si ji mohli jen překreslit. Na dalších stanovištích byla střelba ze vzduchovky, odlévání stop, rozpoznání rukopisu vedoucích. Večer proběhlo hodnocení a hra na policejního portrétistu (podle popisu svědka vytvořit podobu podezřelé osoby). Na závěr večera jsme zpívali s kytarami, hráli Koťátko a tancovali tanec Čipičipi. Druhý den opět po rozcvičce následovaly druhé testy. Na nástupu jsme se dozvěděli, že mnoho z nás získalo hodnost strážmistra a pouze Jáchym a Anička V. hodnost praporčíka. Dopoledne jsme se zúčastnili simulační hry, která by mohla nastat při přepravě prezidenta – atentát. Část z nás představovala atentátníky, část konvoj s řidiči, prezidentem a bodyguardy. Boj to byl krvavý, ve finále ale remíza. Po výcviku ve sběru důkazů následovalo balení věcí, oběd a na závěr rozmisťování důkazů s čísly. Autobus měl lehké zpoždění a tak jsme stihli ještě drobné hrátky (předávání míčku pod bradou a sirek na nosech). Při vyhlašování jsme zjistili, že akademie bude pokračovat i na schůzkách, ale to už na sobě budeme všichni mít policejní čepici, kterou jsme dostali za naše výsledky. Domů jsme dorazili všichni, někteří s bolavýma nohama nebo zády, ale nic vážného se nestalo.

Kontrola zahnízdění budek

rvní schůzku v květnu jsme se vydali zkontrolovat zahnízdění v budkách. Rozdělili jsme se tentokrát jen do čtyř skupin – první obcházela budky v Pelinách pod velením Leničky, druhá s Alešem kontrolovala budky v Toulovci. Skály jsme zvládli ve dvou partách. Budky byly ve velké většině plné, převážně sýkorkami, vyskytl se ale i brhlík. Na zadních skálách byl viděn krásný mlok. Pak jsme se sešli u Houďasu, kde jsme si zahráli na schovávanou. Cestu zpět pod klubovnu jsme si zpestřili hrou Bomba-kočka-povodeň-hopkins-kukačka. Rozdali jsme si přihlášky na tábor a za nedeštivého počasí jsme se rozešli.

Úterní čarodejnice

Letošní čarodějnická schůzka připadla na úterý. I tak se nás sešlo docela hodně. Nejprve jsme si upravovali ohniště, chystali dřevo a čarodějnici. Taky jsme uklízeli schody ke klubovně a šli se podívat pod skály, jestli tam nenajdeme pozůstatky po tabulovém značení rezervace. Značení jsme nenašli, zato jsme posbírali nějaké plasty a kbelík střepů a lahví. Když bylo vše připraveno, seběhli jsme dolů na louku do Pelin, vyznačili si hřiště a zahráli Vybíjenou a Ambulančku. Pak už byl čas na posezení u ohně, opékání a zpívání při kytaře. Úplně nakonec jsme si zahráli dvě kola Upírů. Byla to povedená a příjemná schůzka.


Přílohy

Putování okolo rybníků

Po náročných přípravách jsme v sobotu na konci dubna odstartovali 27. ročník turistického Putování … tentokrát okolo rybníků. Start jsme měli výborně zorganizovaný, takže žádná fronta! Kontrol byl také dostatek a na nich vyvěšené krásně připravené informační materiály. I Qiz byl na svých místech, takže si všichni přišli na své. A koláče na občerstvení taky neměly chybu. Přes poměrně nevlídné počasí (chladno, ráno déšť, pak zataženo a větrno) přišlo asi 500 účastníků ze všech koutů republiky – nejvzdálenější z jihočeského Písku a slovenských Michalovců. Nejmladšímu byly 2 měsíce, nejstaršímu 77 let a doprovázelo je přibližně 21 psů. Děkujeme všem, kdo se na přípravě a organizaci akce podíleli!

Hra U jezera

Tato schůzka byla věnována hrám. Bylo poměrně chladno, proto jsme nejprve sešli do Pelin na louku a zahráli si s míčem Ambulančku a pak Všichni proti všem. Někomu se ale moc hýbat nechtělo. Pak jsme se rozdělili na osm skupin a v těch si vyzkoušeli v klubovně hru U jezera. Každá skupina představovala jednu firmu, která vyrábí určité produkty a k tomu potřebuje vodu z jezera. Někteří rychle přišli na to, že ani tak nejde o bodový zisk (= zisk firmy), ale o zachování použitelné kvality vody, jinak by nakonec firmy zkrachovaly všechny. V závěru schůzky jsme ještě rozdali seznam věcí na výpravu a trochu dohadovali kontroly pochodu.

Sázení dubů

Tohle byla zcela mimořádná akce. Byli jsme pozváni, abychom pomohli při sázení dubového stromořadí v Nádražní ulici v našem městě. Protože to ale bylo ve dvě hodiny v úterý, sešlo se nás jen velmi málo: Ondra B., Andulka, Zuzka, Martin V., Jáchym, Lenka a Ondra D., který ale přivedl i brášku Štěpána a rodiče. Nejdřív jsme nevěděli, jak se zapojit, ale pak jsme přihrnovali zeminu, kladli drny, zalévali, připevňovali rákos na kmeny a sypali mulčovací kůru. Zasázeli jsme celkem 21 dubů. Při sázení jsme zjistili, že se na Nádražní ulici musíme příště zaměřit při akci Ukliďme Choceň – je tam slušný nepořádek, samé plasty.

Ukliďme Česko – Ukliďmě Choceň

Letos jsme se opět účastnili akce Clean up the world. U nás se ovšem jmenuje Ukliďme Choceň. Ve čtvrtek uklízeli vodáci Tichou Orlici v oblasti Pelin z lodí. V pátek jsme se přidali my, skauti i někteří dospělí a děti, kteří nejsou členy žádné organizace. Uklízeli jsme v několika oblastech – Škarpa a náhon (sem přišel Martin V. oblečený jako do tanečních, ale měl s sebou převlečení), Újezdská ulice až k odbočce do Běstovic, zámecký park a prostor autobusového nádraží s dalšími místy v okolí obou mostů, Peliny až ke trati a cyklostezka až k přejezdu za Mytkovem. Největší nepořádek byl pravděpodobně okolo cyklostezky a zase to odnesla Káťa Ch. a její parta. V závěru akce jim museli pomoci další účastníci, aby to tato skupina zvládla dokončit. Taky skauti na kopečku zvaném Kypa (napravo před přejezdem v Pelinách) našli spoustu odpadků a věcí, které patří jinam.
Tentokrát jsme si nestihli společně ani pohrát, ale udělali jsme kus dobré práce.

Šifry a cedule na pochod

Poslední pátek v březnu jsme měli za úkol rozmístit ve městě tabule s plakáty na pochod. Nejprve jsme ale v týmech řešili šifry, které nás k této činnosti nasměrovaly. Každý v týmu měl vyřešit jednu šifru, ale ve skutečnosti se spíše řešilo společně. Pořadí šifrování: 1. Diamanty, 2. Bukvičky, 3. Kaštani, 4. Písáci, 5. Kopřivy a 6. Kámen. Po návratu z města ke klubovně jsme si zahráli několik her a pak jsme dohadovali pochod, výstavu a příští schůzku, což bude akce Ukliďme Choceň. Potom jsme se přesunuli do Pelin na předem připravené hřiště a zahráli si krásnou vybíjenou ve dvou skvěle vyvážených družstvech.

Příprava na pochod

Po zimě potřebujeme uklidit ptačí krmítka z parků. Tento pátek se na ně vydali mladší pod vedením Davida a Lenky. Cestou si stihli i polézt po stromech. Starší zatím pod vedením Aleše a Leničky pracovali v klubovně a u ní na přípravě tabulí, průvodců, tužek a dalšího materiálu na turistický pochod. Po práci jsme si krátce zahráli na louce v Pelinách a ještě si stihli říct něco ke kontrolám pochodu, které budeme potřebovat připravit.