Policejní akademie
Jak je již zvykem, o velikonočních prázninách jsme se vypravili na jarní výpravu. Naší cílovou destinací byla Tučkova hájenka u Svratouchu a tématem Policejní akademie. Vstup do akademi ale nebyl jen tak. Plně naložený autobus, nás vykládal na různých místech v jednotkách rozdělených podle věku a zkušeností. Dostali jsme krabici s nejnutnějšími věcmi včetně mapy a měli si poradit s cestou do hájenky. S vyplněnou přihláškou jsme se hlásili v přijímací kanceláři policejní akademie. Každý dostal své indentifikační číslo a výchozí hodnost – rotný. Během odpoledne jsme se seznamovali se základními oblastmi, ve kterých by měl policista mít nějaké znalosti: ohledání místa činu, zbraně, trasologie, daktyloskopie, psychologie, právní vědomí, grafologie, technika, fyzická příprava a také kriminalistická botanika. Pod tyto pojmy bylo schováno oškrábání brambor, rozeznávání nábojů do zbraní, přemisťování se pomocí kulánů a palety, zkoumání otisků a tak dál. Jednotky se pohybovaly spolu. Za činnosti a splněné úkoly jsme získávali body a ti, kteří jich měli dostatek, mohli zkusit splnit testy pro postup k vyšší hodnosti. Testy se skládaly z deseti otázek a zvláštní části na fyzickou zdatnost. Ne všem se podařilo vyšší hodnost získat. První večer jsme se už za tmy vydali pro důkazy, které usvědčovaly zloděje z loupeže – noční hra. Druhý den po daktyloskopické rozcvičce a snídani byli jmenováni noví strážmistři a také se losovalo devět týmů na celodenní výcvik. Byl to celoden trochu jiný než obvykle, mapa byla umístěna jen na jednom bodě a my si ji mohli jen překreslit. Na dalších stanovištích byla střelba ze vzduchovky, odlévání stop, rozpoznání rukopisu vedoucích. Večer proběhlo hodnocení a hra na policejního portrétistu (podle popisu svědka vytvořit podobu podezřelé osoby). Na závěr večera jsme zpívali s kytarami, hráli Koťátko a tancovali tanec Čipičipi. Druhý den opět po rozcvičce následovaly druhé testy. Na nástupu jsme se dozvěděli, že mnoho z nás získalo hodnost strážmistra a pouze Jáchym a Anička V. hodnost praporčíka. Dopoledne jsme se zúčastnili simulační hry, která by mohla nastat při přepravě prezidenta – atentát. Část z nás představovala atentátníky, část konvoj s řidiči, prezidentem a bodyguardy. Boj to byl krvavý, ve finále ale remíza. Po výcviku ve sběru důkazů následovalo balení věcí, oběd a na závěr rozmisťování důkazů s čísly. Autobus měl lehké zpoždění a tak jsme stihli ještě drobné hrátky (předávání míčku pod bradou a sirek na nosech). Při vyhlašování jsme zjistili, že akademie bude pokračovat i na schůzkách, ale to už na sobě budeme všichni mít policejní čepici, kterou jsme dostali za naše výsledky. Domů jsme dorazili všichni, někteří s bolavýma nohama nebo zády, ale nic vážného se nestalo.