Novinky

Schůzka starších – Marie Terezie

Předposlední schůzku tohoto školního roku měli na starosti naši starší členové – Maru Zachařová, Jáchym Slovák, Mája Mrázová, Kryštof Paďour a Bára Čejková. Nejprve nás rozdělili pod klubovnou do týmů (hráli i vedoucí) a dali nám první šifru, ze které jsme se dozvěděli, že máme pomoci císařovně Marii Terezii v jejím nelehkém úkolu boje s Pruskem. Pak jsme podle historické mapy Chocně vyrazili navštívit celkem čtyři stanoviště. U Báry za zámkem jsme soupeřili v přenášení vody, u Kryštofa na náměstí jsme podstoupili kvíz znalostí císařovniny vlády, u Jáchyma (stanoviště kostel) jsme se snažili vyznat v architektuře a umění té doby a u Marušky v Pelinách jsme se proměnili ve vojáka císařovnina vojska a v plné polní (batoh, přilba, puška a starší kolečko s dělovou koulí = míč) jsme měli uběhnout danou trasu. Porovnáním výsledků pak vzniklo toto pořadí: 1. vedoucí, 2. Cyklóny, 3. Únik ropy, 4. Sesuv půdy, 5. Mráz a Vůle, 6. Kobylky

Pak  jsme si ještě společně zahráli PET lahev (prima hra, kdy je potřeba oběhnout rychle kolečko hráčů, probojovat se do jeho středu a tam se dotknout lahve) a rozešli se domů.

Smrková studánka a číslová hra

Na Smrkové studánce bylo potřeba upravit a pročistit její odtok a tak jsme se tam na kolách vypravili od kluziště přes Dívčí doly. Cesta proběhla dobře. Po odložení věcí a navlečení pracovních rukavic nám Lenička pověděla něco o studánce, protože někteří z nás tam byli poprvé. Pak jsme se ve skupinkách pustili do pročištění odtoku. Brzy jsme přišli na to, že nemůže příliš rýpat v bahně a písku potůčku. Objevili jsme tam totiž čolka. Pak už jsme se jen snažili vytahovat spadané větve a dávat je stranou. Po ukončení práce jsme odjeli k pěkně členitému kousku lesa a tady si zahráli Ocásky a čísla. Nejúspěšnějšími hráči, kterým se podařilo ukořistit hodně ocásků (šátků) a zároveň získat kartičku s poměrně vysokým číslem, se stali Jarda Kučera (rovných 100 bodů), Verunka Chaloupková, Fanda Čejka, Honza Sláma, Lenička Chaloupková, Vojta Bureš, Alenka Zemanová, Vašek Straka, Dominik Kubový a Kuba Zeman. Pak jsme dojeli a rozloučili se opět u kluziště.

Na kole k rybníkům

Na začátku června jsme opět provětrali kola. Sešli jsme se pod klubovnou a odtud vyrazili lipovou alejí do lesa za Chlum. Tady jsme si zahráli Vlky a ovce. Nejúspěšnějšími vlky byli Dominik, Honza, Vojta, Terezka a Niky . Bačové (Lenička, Zdenda, Michal, Verunka, Honza, Mája, Maru, Marky, Pepaa Matěj ) se měli co ohánět, aby své stádo ovcí uchránili. Potom jsme jeli přes Podrážek a Nořín na Zálešské rybníky, konkrétně na Lačnov, kde jsme se mohli na vodní ptáky podívat pomocí dalekohledů. Ty dovezla obětavě Anička a Zdenda nainstaloval. Pozorovali jsme kachny divoké, lysky, poláky, pijavice a vážky. Pak jsme si na blízké louce zahráli Bláznivou honičku a vrátili se zpět ke klubovně. Fotil tentokrát Michal.


Výprava: Z Aše do Jablunkova

Vlakem z Aše do Jablunkova

Konečně jsme po covidu mohli vyrazit na tři dny na výpravu. Namířili jsme si s vozíky, které představovaly lokomotivy, do Kosteleckých Horek a okolních lesů, kde jsme si užili celou výpravu.  Jednotlivé družiny se tentokrát jmenovaly podle názvů lokomotiv – Hrbatá, Žehlička, Gorila, Brejlovec, Rosnička a Karkulka.

První den jsme už během cesty soutěžili ve znalosti traťových značek, při hře na náhodu a průjezdu vlakových souprav překážkovou dráhou. Po dojezdu do Horek jsme se ubytovali, dali si společný „přípitek“ na zdar naší výpravy, sehráli Člověče nezlob se o brambory (a taky jsme je oškrábali) a hned propukl „kolotoč“ činností – vlakový minibar, přecpané kupé, vybavení průvodčího, roztřídění jízdenek, psychologický test pozornosti. Potom jsme sehráli hru na cestování mezi stanicemi spojenou se znalostí šifer. Výsledkem byl seznam věcí, které s sebou musí mít správný vlakvedoucí. Další hra v podobě puzzle čekala před večeří v jídelně. Potom jsme si trochu zazpívali a chystali se vyrazit na noční hru (Černí pasažéři). Déšť nás nepustil ven a tak jsme ji sehráli uvnitř budovy potmě – některým se to líbilo víc než venku.

Druhý den ráno byla nachystána rozcvička – sbírání a seřazení jednotlivých stanic, které jsem zatím „projeli“. Po snídani a přichystání potřebných věcí jsme společně vyrazili k lesu, kde se jednotlivé družiny rozdělily úvodní šifrou. Měly pak za úkol během celého dne projet určité stanice a na každé z nich plnily nějaký úkol. Pokud ho splnily opravdu dobře, získávaly jízdenky, jejichž délka pak rozhodovala celkové umístění během tohoto dne. Po návratu pak proběhla „tisková konference“, kde se hodnotily jednotlivé činnosti, sdělovaly zážitky a zlatým hřebem byl pak taneční večer doplněný „Barem U Michala“.

Třetí den opět začal rozcvičkou a posbíráním názvů zbylých stanic. Po snídani propukla hra Elfíkova cesta v jídelně a později venku předposlední družinová hrátka. Pak jsme se přesunuli do blízkého lesa a tam zahráli závěrečnou hru – snahou bylo získat co nejvíce razítek umístěných na jednotlivých „stanicích“. Vlakovou soupravu (hráč) mohly cestou potkat potíže v podobě technické závady, výluky, čekání na přípoj a podobně. Tyto potíže představovali vedoucí vyzbrojení hadrovými míčky. Po skončení této hry už bylo nutné uklidit, sbalit věci, předat si odměny a diplomy a vydat se s vozíky na zpáteční cestu domů.

Pořadí družin

1. Hrbatá – Mája Mrázová, Bára Kučerová, Kristy Ondráčková, Vašek Straka

2. Karkulka – Bára Čejková, Marky Dušková, Vojta Bureš, Kuba Zeman

3. Rosnička – Maru Zachařová, Honza Zapach, Martin Straka, Anička Slámová

4. Brejlovec – Patrik Horáček, Ondra Dastych, Fanda Čejka, Alenka Zemanová

5. Gorila – Káťa Šimůnková, Pepa Štangler, Štěpa Dastych, Ája Mrázová, Niky Kristlová

Mizící hmyzíci

Poslední pátek v květnu jsme se netradičně sešli u městské knihovny. Byli jsme totiž spolupořadateli akce Mizící hmyzíci (název podle knihy D. Krolluperové), které se účastnili naši mladší členové, Vlčata a Světlušky od skautů a mohla přijít i veřejnost. Naši vedoucí (Lenka, Lenička, Maru a Petra Čejkovy) a starší členové (Marky Dušková, Honza Zapach, Pepa Štangler, Honza a Anička Slámovi, Alenka Zemanová, Kristy Ondráčková, Matěj Jiruf, Vašek a Martin Strakovi, Nela Kratochvílová a Ondra Dastych) pomáhali na stanovištích, na kterých se plnily různé dovednosti a hledaly odpovědi na zapeklité otázky. Za splněné dovednosti dostávali účastníci razítka do své startovní karty a pak si mohli jít vybrat odměnu. Protože pršelo, bylo bohužel nutné připravit stanoviště po celé knihovně, ale zase jsme si ji mohli pěkně projít. Akce se účastnilo přes 60 dětí.

Výlet do Žamberka

Předposlední sobotu v květnu jsme se vlakem vydali do Žamberka na den otevřených dveří v Muzeu starých strojů. Počasí nám přálo celou dobu. Cestou od vlaku až na náměstí  jsme si zahráli Cestovní bingo a dost nás to bavilo. Na náměstí jsme si dali zmrzlinku nebo ledovou tříšť, dospělí kávu. Pak jsme pokračovali do muzea. Je ve velké budově bývalé textilní továrny a byly tam mraky lidí. Rozdělili jsme se na čtyři skupinky a dali si místo a čas srazu na zpáteční cestu. Prohlédli jsme muzeum a vyzkoušeli si obráběcí stroje na kov i dřevo (nožní pohon), projeli jsme se parním vláčkem a sledovali parní lokomobily, transmise, štípačku dřeva a další stroje na parní pohon. Hrála tam taky kapela, všude bylo nějaké (moc dobré!) občerstvení, krásně nablýskané staré i novější vozy, prostě samá zajímavost. Kupodivu se nikdo neztratil a na zpáteční cestě k vlaku jsme sehráli Kolíček pikolíček, Lov lístečků a znovu si dali na náměstí zmrzlinu. Bylo nás celkem dvacet – celá rodina Strakova a bratranec Bóďa, Ondra a Štěpa Dastych s kamarádem Venou, Niky Kristlová s maminkou, Honza Zapach, Marky Dušková, Pepa Štangler, Maru Zachařová, Terka Šiklová, Dominik a Kiki Kuboví, Kristy Ondráčková a Lenička s Lenkou

Skořenice

Před táborem trénujeme jízdu na kolách, proto jsme se vydali do Skořenic. Cestou jsme opět vyzkoušeli průlezky v Běstovicích. Na skořenické návsi jsme se rozdělili do týmů a vysvětlili si pátrací hru – zjistit údaje a odpovědi na dvacet otázek a úkolů v čase 1 hodina. Pak se skupiny vydaly do terénu. Po návratu jsme si pověděli zážitky a správné odpovědi. Některým řešením jsme se dost zasmáli.
1. Velký sesuv půdy, 2. Tropické cyklóny, Přemnožení kobylek, 3. Boží vůle, Extrémní mráz, 4. Únik ropy do mořeTaky jsme si připomněli tipy, které jednotlivé družiny dávaly před turistickým pochodem. Jednalo se o celkový počet účastníků pochodu, těch bylo nakonec 472.Tady dopadlo pořadí takto: 1.Únik ropy do moře (tip 457), 2. Přemnožení kobylek (tip 543). 3. Extrémní mráz (250) a Boží vůle (643), 4. Velký sesuv půdy (753) a Tropické cyklóny (195). Potom jsme v rekordním čase 15 minut dojeli zpět do Chocně.

Pochod se Spongilitem

V sobotu 30.května se nám povedlo uspořádat Putování se Spongilitem po pauze dvou covidových let. Přálo nám počasí, organizace díky Alešovi Večeřílkovi, Zdendovi Vítkovi a Leničce Chaloupkové byla naprosto bezchybná včetně skvělého značení tras. Jirka Kužílek nám pomohl s jejich vysvětlováním. V Kosoříně velel občerstvovacímu komandu pan Vrabec, tatínek Káti Šimůnkové. Na kontrolách si turisté mohli vyzkoušet něco z našich činností – uzlování, práci s busolou, určování rostlinek, stop živočichů a druhů ptáků, prohlédnout si ptačí budku, krmítko a samozřejmě luštit otázky Quizu, které opět vytvořila Petra Antonová (Boháčová). Celkem přišlo a přijelo 472 účastníků. Nejstaršímu bylo 82 let a prošel si trasu o délce 15 km. Nejmladší (7 měsíců) se vezl v kočárku. Nejvzdálenější účastník byl z Přeštic (260 km). A všechny doprovázelo 19 psů různých ras. V cíli dostal každý diplom a mohl si vybrat drobnou odměnu.

Studánky po dlouhé době

Schůzka po jarní výpravě byla ve znamení našich studánek. Z místa srazu u kluziště se starší nebo šikovnější vydali pod vedením Leničky Chaloupkové na kolách ke Smrkové studánce, kde les utrpěl polomem, takže práce bylo opravdu hodně. Tato skupiny uvolnila přístupovou cestu, vyčistila přímé okolí studánky a ještě zvládla opravit můstky a vyrobit lavičku. Na vyčištění další části cesty a také odtoku studánky se sem ale ještě vrátíme všichni. Mladší mezitím s Lenkou Svobodovou odjeli ke Srubské studánce. Tady stačilo vyčistit studánku a odtok. Potom bylo ještě dost času dát si malou postřehovou hru – okolo cesty umístěné předměty zpozorovat, zapamatovat si a zapsat. Nejlépe se dařilo Ondrovi Čejkovi. Pak se obě skupiny setkaly u altánku na Velké verandě, kde si zájemci ještě mohli zahrát na Schovávanou a hru se jmény Místa si vymění.

Tabule a hrátky

Při této schůzce jsme se sešli u klubovny a ve družinách vyluštili šifry. Každá družina si pak měla tipnout, kolik bude letos účastníků našeho turistického pochodu.

  1. Tropické cyklóny – tip 195
  2. Extrémní mráz – tip 250
  3. Boží vůle – tip 643
  4. Velký sesuv půdy – tip 753
  5. Přemnožení kobylek – tip 543
  6. Únik ropy do moře – tip 457

 Po pochodu si tipy vyhodnotíme. Potom jednotlivé družiny se svými průvodci (Zdenda Vítek, Michal Král, Lukáš Chytil, Maru Čejková, Lenka Svobodová a Lenka Chaloupková) a pomůckami odcházely do města rozvěsit tabule s plakáty k pochodu. Po návratu ke klubovně
 jsme si zahráli „Malý poklad“. Do malé krabičky měly týmy umístit co nejvíce předmětů, aby se dala zavřít. A takhle to dopadlo:

  1. Přemnožení kobylek – 35 předmětů
  2. Velký sesuv půdy a Tropické cyklóny – 30 předmětů
  3. Boží vůle – 28 předmětů
  4. Extrémní mráz – 26 předmětů
  5. Únik ropy do moře – 17 předmětů

Mezitím jsme dole v Pelinách připravili hru „Ukradni šátek“ a pak jsme se přesunuli do klubovny, kde jsme dokončili vyhodnocení „Malého pokladu“ a na závěr si zahráli „Živé pexeso“, kde hádali Patrik Horáček a Michal Král.