Během srpna se velcí kluci (Zdenda, Jerry, Michal, Petr, Michal K. a David) pod vedením Jirky dali do práce na výměně trámu pod předsíní naší klubovny. Museli kvůli tomu nejprve odmontovat celé schody, pak vyměnit trám, pak vybetonovat nový práh (střídali jsme se několik dní při jeho polévání vodou) a nakonec znovu schody přimontovat. Nebyla to žádná legrace, ale je to teď nové a krásné. Moc všem děkujeme za práci a čas, který tomu věnovali!
Letošní táboření se neslo v duchu vyšetřovacím. Od výpravy, kde jsme se zúčastnili Policejní akademie, jsme zvyšovali naše hodnosti a hlavně znalosti onoho oboru. Předposlední čerrvnovou schůzku jsme dojeli na kolách do městečka Elba – tábořiště v Dolním Jelení a dostali jsme pozvánku od paní starostové na letní slavnost a udílení Ceny pana Vidocqa. O dva týdny později jsme se vydali do městečka. Ukradená soška rozpoutala koloběh událostí, mezi kterými nechybělo vyšetřování, zatýkání obyvatel městečka, honba za pachatelskou skupinou Camorra, na druhé straně pak nechyběla noční hra, ochlazování se vodou, dvoudeňák, tak i noční přepad či nečekaný příjezd rodičů na závěrečnou hru. Při vyšetřování se ještě jednotlivé týmy – detektivní kanceláře – Murdoch, Poirot, Sherlock, Marplová, Lescautová a Fletcherová – předháněli mezi sebou. Záhada pana Vidocqa se mladým již detektivům podařila vyřešit, porazili onu skupinu pachatelů, získali sošku i jejího majitele – starostu zpět! Městečko Elba jsme mohli pak s čistým svědomím opustit a vydat se vstříc zbytku prázdnin 😉
Na poslední schůzku jsme se sešli u klubovny. Nejprve jsme se rozdělili na skupiny, poklidili kolem a připravili si ohýnek. Pak jsme sešli dolů do Pelin a zahráli si Demonstraci. U mladších se hodně snažila Maruška Z. a policajty dělali Patrik a Vašík. Starší vytvořili opravdový propletenec, takže policajti Jáchym a Verča měli co dělat.Pak jsme si společně zahráli Ufobal a šlo nám to moc pěkně. Po návratu ke klubovně se někteří pokusili ještě zvýšit svou policejní hodnost úspěšným testem. Nejvyšší nakonec dosáhla Káťa, stala se … (prosím, doplň!). Na ohýnku jsme si opekli, zazpívali několik písniček a začali rozdávat odměny za bodování v uplynulém pololetí. Trochu nám to zkazil déšť, který nás na závěr schůzky zahnal do klubovny, ale i tak to bylo prima.Pořadí družin: 1. Diamanty, 2. Písáci, 3. Bukvičky, 4. Kopřivy, 5. Kaštani a 6. KámenPořadí jednotlivců (prvních 10 míst): 1. Káťa Š., 2. Ondra B. a Ondra D., 3. Matěj, Jáchym a Martin V., 4. Petr a Maru Z., 5. Michal, 6. Patrik, 7. Bára Č., 8. Bára S., 9. Anička V. a 10. Zuzka
Předposlední schůzku v tomto školním roce jsme se sešli opět u kluziště s koly. Nejprve na nástupu proběhla kontrola a úprava helmiček a pak jsme se rozdělili na dvě skupiny a vyrazili krásnými lesními cestami na táborovou základnu na Dolním Jelení. Cestou jsme udělali zastávku U Partyzána, kde nám Michal s Jerrym pověděli řešení „vykradeného miliardářova domu“ (jedna z předchozích schůzek) a ohodnotili jednotlivé družiny. Nejméně se řešení přiblížily Diamanty, ostatní družiny na tom byly zhruba stejně. Po příjezdu na Jelení nejprve proběhly testy s možností získat vyšší hodnost. Pak jsme byli na tábořišti přítomni zasedání zastupitelstva městečka Elba (vedoucí sehráli scénku), v které se náš tábor promění už za čtrnáct dní. Poštovní doručovatelku hrála Lenička, faráře Dorča, hrobaře Zdenda, květinářku Verunka Ch. a majitele bazaru Michal. Všichnili jsme byli pozváni na úvodní večírek paní starostovou v podání Gabči. Vstupenkou na večírek je ovšem heslo, které si každý sám musí zjistit v choceňské knihovně. Pak jsme si v lese stihli zahrát několik her a opět na kolech se dopravili po silnici zpět do Chocně.
První pátek v červnu měli schůzku na starosti nejstarší z jednotlivých družin – Martin V., Jáchym, Anička V., Bára S., Petr, Káťa Š., Paty, Maruška Č., Michal a Terka S. Na kolách jsme se sjeli u kluziště a pak se přemístili ke tunýlku u Dívčích dolů, kde hra začala. Starší připravili luštění morseovky, chůzi po slepu, plížení, šplhání ze svahu a do svahu a zneškodnění Mínótaura (Martin V.). Dali si s přípravou a vymýšlením práci a nám se to moc líbilo.
Poslední pátek v květnu jsme se sešli u kluziště s koly. Jeli jsme do lesa na Smrkovou studánku, které jsme vyčistili přítok i odtok. Bylo nás hodně a práce nám šla rychle. Pak jsme si v horním lese zahráli dvě hry na body. První řídil Zdenda a šlo v ní o získání co největšího počtu nábojnic a jejich roztřídění podle druhu. Různé druhy měly různé bodové ohodnocení. Získání nábojnice mohl překazit protihráč z jiné družiny, který už dosáhl vyšší hodnost. Jednotlivé družiny si vedly takto: 1. Diamanty, 2. Kaštani, 3. Kámen, 4. Bukvičky, 5. Kopřivy a 6. Písáci. Ve druhé hře jsme zjišťovali, kdo je pachatelem. Číslicemi byla označená místa v lese (strom, kterému opadávala kůra, vosí hnízdo, mraveniště, okrojky jablka …) a možní pachatelé byli např. kůrovec, brhlík, člověk, vítr, mravenci, vosy a podobně. Tady byla nejúspěšnější Terka S. a Kryštof P. a jejich družina Kaštani. Na druhém místě skončily družiny Písáci, Kámen, Bukvičky a Diamanty, třetí byly tentokrát Kopřivy.
Umění výslechu jsme si vyzkoušeli i na další schůzce. Byl vykraden „dům miliardáře“ (naše klubovna) a jednotlivé družiny v roli policistů potřebovaly ve městě najít a vyslechnout osoby, které by o tom mohly něco vědět. Osoby a obsazení: Starostka – Verča Chaloupková, veterinářka – Káťa Chaloupková, počítačový technik – Michal Horáček, šílený věděc – Zdenda Vítek, elektrikář – David Král, miliardář – Dorča Sopoušková, hospodský – Tom Jerry Šustr, instruktorky policejní akademie – Lenka Chaloupková, Lenka Svobodová.
Po návratu ke klubovně, kdy všechny družiny dodržely domluvený čas, měly ještě možnost položit kterékoliv osobě poslední otázku. Potom se družina Diamanty pokusila předat autorům hry (Michal a Jerry) svou teorii. Ostatní mají možnost do příští schůzky.Pak jsme si zahráli rychlou schovávanou a přistoupili k dalšímu testování, aby všichni členové Policejní akademie měli možnost získat vyšší hodnost. Kdo bude povýšen, bude jasné na příští schůzce.
Tento pátek jsme se sešli za zámkem, protože jsme měli v plánu pletí na záhonech v parku. Vzali jsme si na to pracovní rukavice a pustili se do práce, i když nasazení bylo různé. Vyskytli se takoví, kteří po sobě házeli kopřivy a bodláky a nadělali víc škody než užitky. Ale jiní zase pracovali poctivě. Po práci jsme si krátce odpočali a pak sehráli simulační hru, ve které se uplatnilo umění výslechu podezřelých. Podezřelé představovali vedoucí, každý měl svou roli a jednotlivé družiny je obcházely a snažily se zjistit, jak události, které předtím vysvětlila Verunka Ch., skutečně proběhly. Hra se těžko hodnotila, ale přece jen nějaké body z ní vyplynuly. Lépe se dařilo Kopřivám, Kaštanům a Kameni, trochu hůře Diamantům, Písákům a Bukvičkám.
V sobotu uprostřed května jsme si vyrazili na tradiční autobusový zájezd. Zamířili jsme nejprve k přehradě Švihov, odkud teče pitná voda až do Prahy a kde stojí Vodní dům. Tady jsme se věnovali vodním hrátkám (některé bylo potom nutno převléknout), různým kvízům o vodě nebo taky krmení ryb v rybníčku. Zajímavé je, že expozice tady plynule pokračuje i na záchodech a umývárnách. Potom jsme se přesunuli do blízké obce Hulice, někteří autobusem, někteří pěšky. Tady jsme navštívili v bývalé vesnické škole Včelí svět. Moc krásně to tam vonělo. Dozvěděli jsme se zajímavé věci o včelách, něco jsme si mohli i sami vyzkoušet (třeba výrobu svíčky ze včelího vosku) a nakoupit si pěkné i chutné výrobky v obchůdku. Autobusem jsem dojeli do Zruče nad Sázavou a během tří hodin prošli, co koho zajímalo – dětské hřiště s průlezkami a houpačkami a hlavně kuličkovou dráhou (kuličky bylo možné si koupit v infocentru v zámku), krásný zámecký park s vyhlídkami na město a řeku Sázavu, Kolowratskou věž (ta mávající postavička nahoře je Ondra B.), Království panenek, Vodácké muzeum (blízko něj je prolézačka z vleku na lodě, kde řádili Petr, Patrik a Michal) nebo expozici Příběh řeky Sázavy. Někteří si zašli i na oběd nebo jiné občerstvení. Nakonec jsme se sešli opět u autobusu a rozjeli se zpět domů. Cestou jsme si ještě zvládli společně zazpívat.
