Jarní výprava: SPONGSMEN

Na konci března (29.-31.3.) jsme se nechali autobusem s veškerou bagáží odvézt do Celného na naši známou turistickou ubytovnu. Po vybalení věcí jsme se dozvěděli o existenci tajné služby Spongsmen, jejímiž členy se mohou stát jen ti nejschopnější z nás. Hned následovala první hra – luštění zprávy psané podivným písmem. Který tým vyluštil, byl hned odměněn nejen body, ale i oblíbeným škrábáním brambor na večeři. Pak jsme se přesunuli do lesa a snažili se uplatnit své pozorovací i krycí schopnosti při hře s číselnými kódy umístěnými za čelenkami na našich hlavách. Následovala míčová hra na pozemku blízko ubytovny a pak ještě postřehový závod s poněkud zvláštními portréty našich vedoucích. Po večeři jsme podstoupili cestu do temného sklepení ubytovny a z podezřelých nádob s ještě podezřelejším obsahem jsme si lovili věci, o kterých jsme zatím netušili, k čemu nám budou. Druhý den ráno budíček a rozcvička se sháněním razítek na soutěžní kartu, kterou si každý musel opatrovat jako oko v hlavě. Potom jsme se nasnídali a dostali instrukce, pomůcky a mapy na celodenní putování, při kterém jsme měli obejít co největší množství na mapě vyznačených bodů a tam splnit opět různé úkoly. Bylo krásné počasí a vše šlo dobře, až na občasné kufrování některých týmů. Po návratu na základnu a po večeři jsme si při „tiskové konferenci“ sdělovali zážitky (například o měnění předmětů), jednotlivé úkoly byly ohodnoceny a taky jsme přednášeli (někteří i předváděli) básně, které jsme se během cesty měli naučit. Později došlo i na oblíbené hry (Ptáčku, pípni). Poslední den začal opět budíčkem a rozcvičkou se sháněním razítek. Po snídani nám Lukáš vysvětlil pravidla velké hry Lektvary. Při ní jsme se snažili vytvořit stejný lektvar, jaký jsme mohli okouknout v „obchodě“, pokusit se ho prodat za co nejvyšší cenu a při tom nepadnout do rukou zákeřným celníkům, kteří mařili naše snažení. Peníze na suroviny k výrobě lektvarů jsme mohli získat i splněním některých úkolů (za méně peněz lehčí, za více těžší, někdy je musel plnit i celý tým najednou). Po této náročné hře jsme se společně naobědvali a pak jsme si museli sbalit na čas. Největší záludnost přišla na závěr – celý tým musel se svou bagáží projít překážkovou dráhou. A pak už byly spočítány body, přišel slavnostní nástup s rozdáním diplomů a cen. Nejlepší družina (tentokrát to byli Haďy) se stala Spongsmeny – k diplomu a ceně dostali její členové i odznak tajné služby.
Pořadí družin: 1. Haďy, 2. Sekery, 3. Ego, 4. Chá, Xllizun, 5. Qac

Pochod – putování po hradech a tvrzích

Letošní turistický pochod ke Dni Země nazval jeho tvůrce Aleš Putování po hradech a tvrzích a konal se v sobotu 21.dubna 2018. Byly připraveny dvě pěší a dvě cyklistické trasy (9 a 15 km, 15 a 30 km), oblíbený Quiz (tvůrkyně Petra), občerstvení (čaj, šťáva, voda, koláče a oplatky). Jednotlivé kontroly krátce pověděly něco o místě, na kterém měly stanoviště. Počasí bylo letní a tak přišlo rekordní množství účastníků. Na krátké pěší trase jich bylo 495, na dlouhé 204, na krátké cyklotrase 102 a na dlouhé 78, celkem 879 turistů. Nejmladšímu byl 1 měsíc, nejstaršímu 78 let. Nejvzdálenější přijeli z Malenovic a z Bukovan u Kyjova. Turisty doprovázelo asi 25 psů různých ras. Prostě – měli jsme se co ohánět.

Ukliďme si kolem Chocně

V pátek 13.dubna jsme organizovali akci Ukliďme si kolem Chocně. Už den před tím uklízeli vodáci řeku v Pelinách. My jsme se sešli na Škarpě s Lenkou a Davidem a u betonové lávky Na Lhotách s Aničkou a Lukym. Lenička zajišťovala Peliny, kam přišli uklízet skauti. Chudák Káťa sama uklidila na cyklostezce, protože jí nepřišel nikdo ze starších a Zdenda pro potíže se zády raději fotil. Pomohli nám také někteří dospělí, kteří nejsou našimi členy. Moc jich ale nebylo. V závěru schůzky jsme se sešli v klubovně. Blížila se totiž bouřka. Nejprve jsme si zhodnotili akci, pověděli si kuriózní nálezy a Lukáš je odměnil. Pak jsme se chystali na kontroly pochodu a zahráli si několik her.

 

Budky

První schůzku po jarní výpravě jsme se sešli, abychom pod vedením Aleše vyčistili a poopravili budky po zimním období. Rozdělili jsme se na to na pět skupin. V jedné budce bylo staré sýkorčí hnízdo s několika zastuzenými vajíčky a v jedné dokonce hnízdo sršní. Bylo krásně a akce se nám povedla, jen jsme si nic nestihli zahrát, ale na to snad dojde příště.

Příprava pochodu a krmítka

Po jarních prázdninách jsme se sešli u klubovny, kde nás na začátku navštívil náš starší člen Bobr s budoucí manželkou Nelou a synem Vildou. Měli jsme plno práce. Dvě skupiny pod vedením Lenky a Davida vyrazily odebrat krmítka z parků a jedna skupina starších s Leničkou a Alešem zůstala v klubovně a připravovala tabule, plakáty a popisy tras k chystanému dubnovému pochodu. Po odebrání krmítek si v Pelinách obě první skupiny zahrály na schovávanou, na ostříže a čarodějníky. Pak se vrátily do klubovny, kde úspěšně zvýšily zmatek, kterým tam s přípravou pochodu panoval. I přes to se však povedlo domluvit kontroly na pochodu, rozdat seznam věcí na výpravu a zahrát si na konci i dvě pěkná kola žouželení.

Pochod – putování po hradech a tvrzích

Kolotoč

Druhý pátek v březnu jsme se sešli ve staré škole, rozdělili se na pět skupin podle věku a zkušeností a na pěti stanovištích plnili různé dovednosti. Jednalo se o balení spacáku, práci s mapou a busolou, šifrování a uzlování. Rozdali jsme i nějaké body. V závěru jsme si v tělocvičně stihli zahrát ambulančku a všichni proti všem.

Bruslení na Janderáku

Na začátku března nám sibiřské mrazy konečně umožnili další zcela zimní činnost. Zamrzl rybník Janderák a my šli společně bruslit. Nejprve proběhlo všeobecné nazouvání a utahování a pak už jsme se mohli věnovat hokeji (Zdenda, Kuba), padání a věšení se na ostatní (Honza, kterému se obětavě věnovala třeba Verunka a Lenička), hraní na honičku, různým přejezdů rybníka (cibulky, pozadu, koloběžka, vzájemné vození, dřepy, zvedání rukavice), hraní na rybáře a rybičky a nakonec ježdění v řetězu. Bylo to moc prima a všichni jsme se celou dobu dobře bavili.

 

Šipkovaná

Na konci února jsme se sešli v klubovně. Družiny dostaly luštění čtyřsměrek a skrývaček. Teprve po vyluštění alespoň jednoho úkolu mohly vyrazit na trasu, kterou připravili Zdenda, David a Gabča. Po návratu do klubovny pak pokračovalo luštění. (Zdenda a Dan si mezitím snažili ublížit, Kátě se to při přípravě třísek na zátop povedlo sekyrkou doopravdy.) Opět jsme se nějak nesešli v čase – poslední družina stihla jen dorazit a předat své splněné úkoly a už byl konec schůzky.
Pořadí družin – 1. Sekery, 2. Chá, 3. Qac, 4. Xllizun, 5. Ego, 6. Haďy
Zajímavost – odpověď některých družiny na otázku Kterému poslednímu šlechtickému rodu patřil choceňský zámek – Kingský (angličtina nás pěkně válcuje).