Zahajovací v tělocvičně

První letošní zahajovací schůzku jsme nemohli uskutečnit venku. Pršelo už od noci, takže jsme se sice sešli pod klubovnou v Pelinách, ale pak jsem se přesunuli do staré školy a tam pobývali hlavně v tělocvičně. Nejprve jsme se vzájemně seznamovali. K tomu nám posloužily jmenovky a několik her. Máme asi pět nováčků (uvidíme, jestli všichni dodají přihlášky) a dvě děvčata (Terezka Zavadilová a Lenka Hájková) naopak činnost u nás ukončila. Pak jsme se rozdělili na čtyři skupiny a zahráli si oddílové pexeso. Na závěr jsme se trošku zapotili při míčové ambulančce. Úplně nakonec jsme si rozdali potřebné přihlášky pro tento rok a rozešli se.

 

Nultá s hrami

V pátek na začátku září jsme se sešli u klubovny na pracovní schůzku. Nejprve jsme si vysvětlili, co budeme dělat, rozdělili jsme se a pustili se do práce. V klubovně jsme myli okna, připravovali promítání a přebírali nakteré věci. Kolem klubovny jsme odstranili část porostu, posbírali odpadky, upravili ohniště, pokldili schody a dokončili část osvětlení. Pak se někteří vydali dolů do Pelin zahrát si několik her. To už ale začínali přicházet rodiče, prarodiče a sourozenci na promítání obrázků z tábora. Letos byla klubovna úplně plná lidí a Zdenda měl opravdu komu o našem táboření povídat. V závěru dostali účastníci tábora CD s fotkami.

 

Tábor 2018

Členové Spongilitu letos na začátku července vyzkoušeli novou táborovou základnu v obci Ostrý Kámen u Svitav. Celotáborová hra se nesla ve znamení dobývání Británie Římany a měla název Hadriánův val. Táborníci se změnili v členy římských legií a jejich vedoucí a instruktoři představovali také Římany nebo – podle okolností – barbarské kmeny Britanů. Během tábora si všichni vyzkoušeli různé činnosti – šifrování, uzlování, orientaci v přírodě, bojové hry, stavbu pevností, přesun legie terénem, lov na kance, přespání venku, nechyběla noční hra, výroba kostýmů, zbraní a štítů, divadelní představení a výlet do Svitav na koupaliště. Jen závěrečný oheň poněkud pokazilo počasí. Děkujeme všem, kdo se na letošním táboření jakkoliv podíleli a těšíme se na další.

 

Loďokce

‌Tentokráte se loďoakce konala uprostřed léta a to 3. – 5. srpna 2018. Jedenáct odvážlivců se sešlo u mostu u baseballu, aby splulo řeku na lodích.  Počasí bylo ideální, cestou jsme se i vykoupali, naštěstí jen jedna loď nechtěně. Čtyři kajaky a tři kanoe se bezpečně dostaly na naše plánované kempiště – Postolov. Tam na nás čekala auta s bagáží. Zanedlouho dojela i trojice jedoucí na kole. Postavili jsme stany, udělali si večeře, ohniště pomalu vzplálo, když v tom se objevil pán beze jména a řekl, že máme opustit místo, že jsme na soukromém pozemku. Nikdo to nepochopil, ale jeho vyhrožování znělo nebezpečně, tak jsme zahájili přesun do klubovny. Díky mnoha rodičům a hlavně Šimůnkovým se vše povedlo i s loděmi. Večer jsme ukončili kolem půlnoci u ohně u klubovny a Martinovými piškoty v čokoládě. Druhý den jsme strávili u splavu v Hrádníkách i s trojicí mladších – Ondrou B., Máťou a Honzíkem! K večeru část lodí odvezli Vítkovi k Jirkovi Kužílkovi a zbytek lodí jsme po řece doplavili až do Pelin. Ty u klubovny přečkaly noc a my ostatní také. Druhý den z rána nás neminul déšť, nejvíce to odnesli Zdenda, holky Chaloupkovy a Martin V., kteří ještě na zbytku lodích dojeli k Hánělom. Tato loďoakce se může zapsat do dějin jako plná překvapení nejen díky přesunům, ale také založením knihy rekordů v klubovně nebo třeba masážemi od Martina V.

Kolotoč

Na letošní předposlední schůzce jsme se rozdělili na pět skupin podle věku a zkušeností. Řešili jsme šifry, zdravovědu, znalost ohnišť, práci s mapou a buzolou. Na některých stanovištích jsme mohli získat body, které se potom přepočítali do družin. Po kolotoči jsme si zahráli tři kola Šátkované.
Pořadí družin v kolotoči: 1. Xllizun, 2. Ego, 3. Haďy, 4. Chá, 5. Qac a 6. Sekery

 

Na kolách za hraním

Druhý pátek v červnu opět hrozily bouřky, ale tentokrát jsme program zvládli beze zbytku. Sešli jsme se s koly opět u kostela a rozdělení na dvě skupiny jsme jeli kolem Prokopa a Velké verandy po Formance (má nový povrch) k Partyzánu. tady jsme se fotili u dřevěných soch k pověsti o Čertově dubu a zahráli si hru Vlci a ovce. Družina Sekery byla jen ve dvojici, ale přesto vyhrála – Petr běhal jako o život a Vojta M. zdatně pomáhal. Po hře jsme nasedli na kola a přes Darebnice se vrátili zpět do Chocně. Pořadí družin ve hře Vlci a ovce: 1. Sekery, 2. Ego, 3. Xllizun, 4. Chá, 5. Qac a 6. Haďy.

Slepé město

Na Den dětí jsme se sešli s koly u staré školy. I přes zlověstně zataženou oblohu jsme vyjeli na louky u Nořína, abychom si zahráli Slepé město. Rozdělili jsme se na družiny, zavázali si vzájemně oči, určili strážné anděly a hru rozehráli. Prvním dvěma družinám (Ego a Haďy) se podařilo dorazit po chvíli bloudění k metě, třetí družina (Xllizun) se dostala velmi blízko, když přišla bouřka se silným deštěm. Schovali jsme se i s koly a batohy v lese. Někteří ale neměli pláštěnky a poslední dvě družiny (Qac a Chá) promokly, ještě než se stihly v lese ukrýt. Když déšť trochu zmírnil, nasedli jsme na kola, dojeli do města a schůzku jsme ukončili.

Záhony a hry

Poslední pátek v květnu jsme se sešli na nádvoří zámku a odtud se vydali společně do zámeckého parku za areál technických služeb. Tady jsme se rozdělili na skupiny, vzali si rukavice a kyblíky na plevel a pustili se do pletí záhonů. Některé to opravdu potřebovaly. Po práci (kterou nikdo nenafotil, nebyl čas) se chvíli někteří vzájemně ohrožovali šiškami, ale pak jsme se přesunuli do Pelin. Tady jsme si zahráli Čarodějnickou honičku, Kradení šátku a Tichou poštu. Dobře jsme se u her pobavili.