Využili jsme teplých zářijových dnů bez dešťů, očistili celou klubovnu a obnovili její nátěr. Pilně na tom po dva dny pracovali Lenička Chaloupková, Aleš Večeřílek, Zdenda Vítek, David a Michal Královi, Tom Šustr, Michal a Patrik Horáčkovi, Káťa šimůnková a Jáchym Slovák. Moc děkujeme!
Další pátek už mohli na schůzku přijít i nováčci. A přišlo jich nečekaně mnoho. Také nás ale někteří členové opustili a někteří starší přešli mezi vedoucí (Mářa Čejková, Paty Vanická, Anička Vítková, Bára Spoustová a Martin Viktorin). Tři starší si přáli dále hrát, ale stali se tzv. „divokými kartami“, což znamená, že nebudou zařazeni do družin (Michal Král, Terezka Suchánková a Mery Sáblíková). Zvláštní postavení má také Petr Šimůnek, který zůstává naším členem, ale účastnit se chce přednostně schůzek, kde se pracuje – je náš THP technicko-hospodářský pracovník).Po zahájení schůzky jsme sešli dolů do Pelin k altánku. Tam jsme si vyrobili jmenovky a představili se. Pak jsme hráli různé seznamovací hry (Jméno a míč, Výměna jmenovek, Seřaď se podle velikosti, Hledej číslo, Lov na lidi). Nakonec jsme vyšli zpět ke klubovně, zapálili opékací ohýnek a trochu si taky zazpívali. Kromě doprovodu kytary (Lenka) byla novinkou hra na ukulele, které přinesla Verunka Suchánková a moc hezky na něj zahrála.
Na začátku září bylo hezky. Sešli jsme se v docela hojném počtu, ačkoliv hrozila práce. Nejprve jsme se poměřili teploměrem a použili dezinfekci na ruce (koronavirus). Pak jsme se rozdělili na skupiny a pustili se do práce. Čistili a upravovali jsme ohniště a schody, připravovali si dřevo ke kamnům na zimní období, sekali a hrabali trávu dole pod klubovnou, ostříhali jsme keře za klubovnou a u schodiště a v klubovně připravili promítání tábora. Fotky a CD pro nás tentokrát připravili Laďka a David. Na promítání pak přišli i někteří rodiče a sourozenci. Komentáře se ujala Verunka S. Po promítání jsme si ještě stihli trochu pohrát.
V pátek 28. srpna 2020 se uskutečnila potáboravá sešlost starších členů Spongilitu. Setkali jsme se u klubovny a čekala nás cesta do Pardubic na lasergame. Rozdělili jsme se tedy na dvě skupiny a utkali jsme se v boji. Bavilo nás to tolik, že jsme si souboj chtěli zopakovat, tentokrát v boji pět proti pěti. Navečer jsme se vrátili do klubovny, k večeři jsme měli výborné hamburgery a zbytek dne tvořil volný program. Druhý den ráno jsme se v trochu menším počtu vydali opět na nádraží do Pardubic, kde nás tentokrát čekal paintball. Shodli jsme se na tom, že narozdíl od lasergame byl mnohem těžší a také bolestivější. Někteří proto odcházeli s mnoha modřinami, ale i tak velmi nadšení. Cestou zpět jsme se ještě stavili v Atriu a akci zakončil příjezd na nádraží do Chocně okolo čtvrté hodiny odpoledne.
Na začátku června po ukončení nouzového stavu jsme se rozhodli obnovit páteční schůzky. Nosili jsme si na ně s sebou roušky, používali dezinfekci rukou a na začátku si měřili teplotu. Pokračovali jsme také v přípravě letního tábora.
Naše červnové schůzky ale pronásledovala nepřízeň počasí. Hned první pátek v červnu celý den lilo jako z konve a přestalo těsně před začátkem schůzky. Naštěstí jsme se nedali odradit. Přišel i Aleš s motorovou pilou a pod jeho vedením starší pracovali kolem klubovny na dřevu a dokončili, co už začal Michal s Patrikem a Jáchymem. Mladší byli mezitím v Pelinách s Leničkou a Lenkou. Měli lehkou poznávačku, kterou si pak zkusili i starší. Společně jsme si pak zahráli několik her a na konci schůzky měla slovo Verunka – vyhodnotila nám Schůzky online a rozdávala odměny za přípravu úkolů a jejich plnění. Nejvíce se zapojila rodina Dastychova, Burešova a Kučerova. Další pátek byly plánované lesní studánky na kolách. Těsně před začátkem schůzky přišla silná bouřka s vydatným deštěm a schůzku jsme telefonicky odvolali. Místo ní si vedoucí dali poradu s přípravou tábora.
Předposlední pátek v červnu jsme se sešli u klubovny. Původně jsme opět chtěli do lesa na studánky, ale kupodivu zase lilo. Schůzka proběhla v klubovně a pod přístřeškem u klubovny, který jsme narychlo postavili. Hráli jsme hru „Čokoláda“, kdy jednotlivé skupiny představovaly rodiny, které pěstují kávové boby a snaží se je různým nákupčím prodat a získat co nejvíce peněz. Taky jsme při tom ochutnávali různé druhy čokolády a něco se o ní dozvěděli. Potom jsme si ještě stihli zahrát Cinkačku.
Při poslední schůzce opět pršelo, ale naštěstí s přestávkami. Takže jsme si zvládli zahrát několik her venku, připravit oheň (tentokrát chystali mladší) a opéct si. Dokonce jsme si u ohně i zazpívali. Tentokrát neproběhlo obvyklé hodnocení jednotlivců a týmů, ale snad to nikomu moc nevadilo.
Na začátku jara 2020 nás poněkud zaskočilo vyhlášení nouzového stavu kvůli pandemii koronaviru. Zrušili jsme běžné schůzky a sami se vypravili na kontrolu budek (Lenička, Lenka, Verunka a Káťa s podporou Vojty). Další pátek Lenka s Leničkou odstranily z Pelin, zámeckého parku a od klubovny zimní ptačí krmítka. Michal, Patrik a Jáchym zapracovali na dřevu, které nám u klubovny nechali pracovníci technických služeb po kácení blízkých suchých stromů. Dost se nadřeli. Nouzový stav byl dlouhý a bylo potřeba něco podniknout. Verunka proto vyhlásila „Schůzky online“. Na stránkách Spongilitu uveřejňovala každý týden několik úkolů, jejich plnění se mohli účastnit členové, ale i jejich rodiny nebo další zájemci. Se zadáváním úkolů pomohla i Lenka a postupně se zapojila také Anička Vítková, Paty Vanická, Káťa Šimůnková a Martin Viktorin. Šlo o luštění šifer, hádanek, logických úloh, ale také výtvarné nebo pohybové činnosti, dokonce noční poslech slavíka v zámeckém parku. Nejoblíbenější byly terénní úkoly, při kterých bylo nutné urazit i několik kilometrů městem a jeho okolím. Řešitelé úkolů mohli svoje výsledky vždy do týdne zaslat Verunce, která je ohodnotila a zařadila do výsledkové tabulky. Úspěšné řešitele pak čekaly odměny.
Král Artuš – tak se letos jmenovala celotáborová hra, kterou sehrálo během deseti dnů na začátku července na táborové základně ve Sněžném v Orlických horách přes všechny nástrahy koronaviru 41 rytířů, pobývajících na hradě Kamelot (rytíři = členové Spongilitu). Proč vlastně do Kamelotu přijeli? Podle všeho byl v blízkém okolí meč Excalibur a ten, kdo ho dokáže vytáhnout z balvanu, stane se králem celé Anglie. Meč byl opravdu poblíž. Všemožní muži, i Lord Pampeliška, místní popleta, se snažili, ale meč odolal. Až Artušovi se povedlo, co jiným ne. Mág Merlin ho korunoval a po zbytek pobytu pomáhal chránit Kamelot proti zlé Morganě. Během dní v Kamelotu byli naši členové přijati do stavu rytířského, rozdělili se do rytířských družin lordů Tristana, Galahada, Percevala, Hectora, Lancelota a krále Artuše. Zažili rytířský turnaj, skrývali se před nepřátelskou armádou, starali se o poraněné a mrtvé, snídali jako slepí a bezrucí, hledali vstup do nebe, užili si letní kino, vydali se na nejvyšší bod Orlických hor, Velkou Deštnou, za Merlinem, uklízeli ve zbrojnici, kráčeli po stopách Merlina, řešili šifry, prožili noční cestu za Merlinem, bojovali proti sobě navzájem, stavěli tvrze jako úkryt před Morganou, zajišťovali si stravu na celé jedno dopoledne, bojovali o zprávu od Merlina, sázeli v krčmě na rytíře, odpočívali před výpravou za grálem, který měl ochránit před zlými silami, zabývali se výrobou svíček a batikováním ponožek. Do Kamelotu také přijeli členové skupiny historického šermu a předvedli své vystoupení. Navíc program jednoho dne vytvořili naši nejstarší členové sami, a to bylo taky velmi výživné. Poslední den bylo nutné rozšifrovat, kudy vede cesta za grálem a taky ho získat, což se nakonec povedlo všem rytířským družinám. K večernímu ohni pak přišla Morgana s prosbou o usmíření a tak byl Kamelot rytíři v čele s Artušem ochráněn a všichni mohli s klidem odjet domů. A co bylo jinak než na předchozích táborech? Večerní scénky rytířských družin, hledání ztracených hodinek ve vodní nádrži, setkání s vosami, focení na polaroid, přeprava Tristana a smích, který vše provázel. Tak zase za rok!
Na začátku března jsme původně měli jít kontrolovat a opravovat ptačí budky. Počasí však bylo velmi deštivé, chladné a blátivé a tak jsme se rádi uchýlili do staré školy. V tělocvičně jsme se pustili do testu ohebnosti, který obsahoval šplh na tyči, kliky, shýbnutí k okraji lavičky, vis v přitažení, přeskoky švihadla a přeskoky lavičky. Byli jsme rozdělení na šest skupin podle věku. Nejlépe se dařilo Paty, Andulce a Báře Č. ve shýbnutí, Michalovi a Vojtovi M. v přeskocích švihadla, Kátě a Ondrovi B. ve šplhu, Nele a Petrovi ve visu, Báře Č. a Vojtovi M. v přeskocích lavičky. Pak jsme si postavili překážkovou dráhu a zahráli v družinách hru Rallye Monte Carlo. Pořadí: 1.Romadur, 2.Mozzarella, 3.Niva (+Fromage), 4.Taveňák a 5.Hermelín (+Fromage). Úplně nakonec jsme si dali Ambulančku.
V pátek na konci února nás čekala trochu jiná schůzka. Sešli jsme se u klubovny a rozdělili do družin. Každá družina pak od Verunky dostala obálku s instrukcemi, penězi a otázkami. Úkolem bylo přesunout se pomocí vlaku nebo autobusu do Vysokého Mýta a tam zjistit určité údaje o místech ve městě. Ke konci daného času se družiny mohly na náměstí setkat se „žolíkem“ a dostat od něj za pět správných odpovědí nápovědu pro údaj, který se jim ještě nepodařilo zjistit. Čas dodržely všechny družiny. Společně jsme si pak odpoledne zhodnotili a přesunuli se na zastávku vlaku, abychom se zase dostali zpět do Chocně. Cesta byla poněkud dramatická díky netrpělivému řidiči u přechodu R 35 a ještě později díky ztracené kapsičce s penězi a průkazkou. Ale vše se nakonec vyřešilo a nikdo nebyl zabit ani zraněn. Hra ve Vysokém Mýtě se líbila a jednotlivé družiny uspěly takto:1. Fromage, 2. Romadur, 3. Hermelín, 4. Taveňák, 5. Mozzarella a Niva
Po jarních prázdninách jsme měli zase jednou pracovní akci v Pelinách. Mladší se nejprve vydali s Lenkou na skály, ale předtím připravili na cestě kolem řeky krátkou postřehovou hrátku. Starší mezitím přešli s Leničkou, Bobrem a Milošem (tatínkem Vaška a Martina) za řeku pod skály a pustili se do rozebírání a pálení kup větví, které jsme nadělali na podzim. Šlo jim to tak dobře, že mladší pak přišli už k hotovému a mohli si jen opéct buřty přinesené na svačinu. Po zabezpečení ohnišť jsme se přesunuli do parku, zvládli nejprve připravenou hrátku, která nám prozradila něco o příští schůzce a družinám přinesla tyto body: Mozzarella, Romadur, Niva, Fromage a Hermelín 5 bodů, Taveňák body 3. Pak jsme si ještě stihli zahrát Na vraha. Počasí nám přálo a práce se zdařila.