Schůzky

Na Den dětí jsme se sešli s koly u staré školy. I přes zlověstně zataženou oblohu jsme vyjeli na louky u Nořína, abychom si zahráli Slepé město. Rozdělili jsme se na družiny, zavázali si vzájemně oči, určili strážné anděly a hru rozehráli. Prvním dvěma družinám (Ego a Haďy) se podařilo dorazit po chvíli bloudění k metě, třetí družina (Xllizun) se dostala velmi blízko, když přišla bouřka se silným deštěm. Schovali jsme se i s koly a batohy v lese. Někteří ale neměli pláštěnky a poslední dvě družiny (Qac a Chá) promokly, ještě než se stihly v lese ukrýt. Když déšť trochu zmírnil, nasedli jsme na kola, dojeli do města a schůzku jsme ukončili.

Poslední pátek v květnu jsme se sešli na nádvoří zámku a odtud se vydali společně do zámeckého parku za areál technických služeb. Tady jsme se rozdělili na skupiny, vzali si rukavice a kyblíky na plevel a pustili se do pletí záhonů. Některé to opravdu potřebovaly. Po práci (kterou nikdo nenafotil, nebyl čas) se chvíli někteří vzájemně ohrožovali šiškami, ale pak jsme se přesunuli do Pelin. Tady jsme si zahráli Čarodějnickou honičku, Kradení šátku a Tichou poštu. Dobře jsme se u her pobavili.

Předposlední pátek v květnu jsme se sešli netradičně na hřišti u pily. Schůzku měli hezky připravenou starší členové družin, i když nejvíce na ní pracovala asi Verunka s Dorčou. Odvedli nás na náměstíčko se sochou Karla Havlíčka Borovského a pod jeho laskavým dohledem nám vysvětlili spletitá pravidla (kombinace Tanky -Banky …) hry, která se hrála na území celé okolní čtvrtě. Hra nám trvala přes hodinu. Potom jsme se sešli opět u pomníku a následovala úkolová část (zazpívat hymnu z některého tábora, jmenovat názvy družin z loňského roku apod.). Teprve potom jsme znali celkový bodový zisk a pořadí družin: 1. Qac, 2. Sekery, 3. Chá, 4. Xllizun, 5. Ego a 6. Haďy.

V pátek 11. května jsme se sešli s koly u kluziště a společně odjeli do lesa nad písník u Dívčích dolů. Původně jsme tady chtěli sehrát hru Mafie, ale protože chybělo hodně členů a některé týmy byly velmi oslabené, zahráli jsme si společně několik her jiných. Taky jsme soutěžili v hodu šiškou na cíl. Bylo hezké počasí a schůzku jsme si užili.

První pátek v květnu jsme se sešli pod klubovnou na kontrolu budek. Nejprve jsme ale připravili pro Aleše, který slavil třicáté narozeniny, malé překvapení. Dostal zprávu v morseovce, kterou rychle vyluštil a podle ní si vylezl na blízký javor k budce. Do té jsme dali do hnízdečka busolu a azimut. I ten Aleš dokázal naměřit a našel tak na dubu na kraji Pelin velkou krabici. V ní byla kytice z uzenin, kterou vytvořila Lenička. Aleš měl radost, všem nám poděkoval a my mu zatleskali. Pak jsme se rozdělili na obvyklých pět skupin a vyrazili na kontrolu. Většina budek byla obsazená sýkorami koňadrami, modřinka se objevila jen jednou, několikrát brhlík a ve dvou budkách byli plšíci lískoví. Po kontrole jsme se sešli u Houďasu a někteří si zahráli v lese na schovávanou. Dva starší z každé družiny se také dozvěděli, že mají na schůzku za dva týdny připravit program. Tak uvidíme, co vymyslí. Cestou zpět ke klubovně jsme si ještě zahráli Bombu. Bylo to trochu zmatené.

Sobotní ráno nás zastihlo u staré školy, odkud jsme odjížděli autobusem (sponzorský dar Karosy) do zámku Loučeň. Jeli s námi někteří rodiče nebo známí. V Loučni jsme se nejprve prošli lesem kolem krásné hájovny, kamarádského koně, studánky, která díky suchu neměla vodu, a taky jsme se zastavili u památného dubu. Pak jsme si koupili vstupenky do zámeckého parku, kde je celkem 12 labyrintů a bludišť. Zdenda, Horalka, David a Jerry strávili jednu hodinu u velkých šachů. My ostatní jsme měli co dělat, abychom všechny labyrinty stihli projít, protože v parku byla ještě spousta jiných zajímavých míst (třeba lanové lávky). V Loučni by se dal klidně strávit celý den, my jsme pak ale ještě jeli do Prahy, kde jsme v části Kbely navštívili Vojenské letecké muzeum. Tady byli někteří z nás nejvíce překvapení v jednom z hangárů, kde našli typy motorových letadel a větroňů, které se kdysi vyráběly v Chocni. Moc nás to potěšilo. Cestou zpátky jsme v autobuse zpívali. Pan řidič vydržel všechno. Krásně jsme si celý den společně užili.

Letos jsme se na společné čarodějnice sešli v pondělí v podvečer. Nejprve jsme zatleskali Zdendovi a Davidovi, kteří byli u klubovny už dopoledne a posekali trávu kolem. Pak jsme se rozdělili na skupiny a pustili se do práce. Bylo potřeba vyhrabat posekanou trávu, připravit dřevo a ohniště, zaklidit v klubovně věci po pochodu a výpravě, omést z klubovny pavučiny, odnést odpadky a vyrobit čarodějnici. K té jsme pak přidali ještě dvě menší. Jednu vytvořili Martin s Vašíkem a druhou Bára K. Po práci jsme sešli dolů do Pelin a na louce si zahráli Ufobal s létacím talířem. Byla to bitva! Po návratu nahoru jsme se nejprve společně vyfotili. Pak kluci zapálili ohýnek a čarodějnicím jsme zazpívali tři písničky. Potom už byl čas na opékání buřtů, párků, pečiva i jablek. Společně jsme si taky ještě zazpívali s kytarou. Když se začalo stmívat, sesedli jsme se blíž k ohni a zahráli si Co si beru na severní pól. Po setmění jsme si ještě stihli zahrát hezká tři kola Upírů a o půl desáté jsme se rozešli.

Poslední páteční schůzku v dubnu jsme se vydali na studánky. Jedna skupina s Leničkou a Zdendou jela na Smrkovou, kde se jim podařilo vyčistit nejen studánku, ale i celý dlouhý odtok, který vede do Držmíškova lesního rybníčka. Při tom zjistili, že je potřeba opravit můstek při některé z dalších schůzek. Druhá skupina jela s Gabčou a Lenkou ke studánce na Srubských okrajích. Vyčistili studánku i krátký odtok. Pak se stačili ještě podívat k blízkému posedu a počítat letokruhy na jednom velkém pařezu. Obě skupiny se sešly u Velké verandy. Popovídali si o turistickém pochodu, který se pořádal před týdnem, a zahrály tři kola hry na schovávanou.

Letošní turistický pochod ke Dni Země nazval jeho tvůrce Aleš Putování po hradech a tvrzích a konal se v sobotu 21.dubna 2018. Byly připraveny dvě pěší a dvě cyklistické trasy (9 a 15 km, 15 a 30 km), oblíbený Quiz (tvůrkyně Petra), občerstvení (čaj, šťáva, voda, koláče a oplatky). Jednotlivé kontroly krátce pověděly něco o místě, na kterém měly stanoviště. Počasí bylo letní a tak přišlo rekordní množství účastníků. Na krátké pěší trase jich bylo 495, na dlouhé 204, na krátké cyklotrase 102 a na dlouhé 78, celkem 879 turistů. Nejmladšímu byl 1 měsíc, nejstaršímu 78 let. Nejvzdálenější přijeli z Malenovic a z Bukovan u Kyjova. Turisty doprovázelo asi 25 psů různých ras. Prostě – měli jsme se co ohánět.