Schůzky

V pátek 13.dubna jsme organizovali akci Ukliďme si kolem Chocně. Už den před tím uklízeli vodáci řeku v Pelinách. My jsme se sešli na Škarpě s Lenkou a Davidem a u betonové lávky Na Lhotách s Aničkou a Lukym. Lenička zajišťovala Peliny, kam přišli uklízet skauti. Chudák Káťa sama uklidila na cyklostezce, protože jí nepřišel nikdo ze starších a Zdenda pro potíže se zády raději fotil. Pomohli nám také někteří dospělí, kteří nejsou našimi členy. Moc jich ale nebylo. V závěru schůzky jsme se sešli v klubovně. Blížila se totiž bouřka. Nejprve jsme si zhodnotili akci, pověděli si kuriózní nálezy a Lukáš je odměnil. Pak jsme se chystali na kontroly pochodu a zahráli si několik her.

První schůzku po jarní výpravě jsme se sešli, abychom pod vedením Aleše vyčistili a poopravili budky po zimním období. Rozdělili jsme se na to na pět skupin. V jedné budce bylo staré sýkorčí hnízdo s několika zastuzenými vajíčky a v jedné dokonce hnízdo sršní. Bylo krásně a akce se nám povedla, jen jsme si nic nestihli zahrát, ale na to snad dojde příště.

Po jarních prázdninách jsme se sešli u klubovny, kde nás na začátku navštívil náš starší člen Bobr s budoucí manželkou Nelou a synem Vildou. Měli jsme plno práce. Dvě skupiny pod vedením Lenky a Davida vyrazily odebrat krmítka z parků a jedna skupina starších s Leničkou a Alešem zůstala v klubovně a připravovala tabule, plakáty a popisy tras k chystanému dubnovému pochodu. Po odebrání krmítek si v Pelinách obě první skupiny zahrály na schovávanou, na ostříže a čarodějníky. Pak se vrátily do klubovny, kde úspěšně zvýšily zmatek, kterým tam s přípravou pochodu panoval. I přes to se však povedlo domluvit kontroly na pochodu, rozdat seznam věcí na výpravu a zahrát si na konci i dvě pěkná kola žouželení.

Na začátku března nám sibiřské mrazy konečně umožnili další zcela zimní činnost. Zamrzl rybník Janderák a my šli společně bruslit. Nejprve proběhlo všeobecné nazouvání a utahování a pak už jsme se mohli věnovat hokeji (Zdenda, Kuba), padání a věšení se na ostatní (Honza, kterému se obětavě věnovala třeba Verunka a Lenička), hraní na honičku, různým přejezdů rybníka (cibulky, pozadu, koloběžka, vzájemné vození, dřepy, zvedání rukavice), hraní na rybáře a rybičky a nakonec ježdění v řetězu. Bylo to moc prima a všichni jsme se celou dobu dobře bavili.

Na konci února jsme se sešli v klubovně. Družiny dostaly luštění čtyřsměrek a skrývaček. Teprve po vyluštění alespoň jednoho úkolu mohly vyrazit na trasu, kterou připravili Zdenda, David a Gabča. Po návratu do klubovny pak pokračovalo luštění. (Zdenda a Dan si mezitím snažili ublížit, Kátě se to při přípravě třísek na zátop povedlo sekyrkou doopravdy.) Opět jsme se nějak nesešli v čase – poslední družina stihla jen dorazit a předat své splněné úkoly a už byl konec schůzky.
Pořadí družin – 1. Sekery, 2. Chá, 3. Qac, 4. Xllizun, 5. Ego, 6. Haďy
Zajímavost – odpověď některých družiny na otázku Kterému poslednímu šlechtickému rodu patřil choceňský zámek – Kingský (angličtina nás pěkně válcuje).

V pátek 16.2. jsme se sešli netradičně za zámkem. Pod vedením Leničky jsme se dozvěděli něco o tom, jak se běhají pravé orientační závody. Jeden takový nám s Verunkou připravila v zámeckém parku. Každý dostal svou mapku parku s vyznačenými kontrolami. Na trasu byli jako zkušení orienťáci nejprve vysláni Martin V. a Paty, pak šli v rozestupech ostatní, někteří menší s doprovodem. Mezi nejlepší tentokrát patřili Paty, Anička V., Martin V., Verča, Jáchym, Mája, Maruška Z., Vojta M., Ondra D., Kristýna, Patrik, Vašík a Adélka. Pak jsme z parku přešli do klubovny a tam si zahráli několik kolik tvoření nesmyslné, ale někdy velmi vtipné věty.

Konečně napadlo trochu sněhu. Na páteční schůzce (9. 2. 2018) jsme to hned museli využít. Nejprve jsme si na zadní louce v Pelinách vyšlapali cestičky a pak si v nich zahráli Eskymáckou honičku. Potom jsme přešli na přední louku a dali se do vytváření sněhových soch. Markétka měla s sebou Mufa a pro jistotu ho odvedla na procházku, aby nám naše výtvory náhodou hned neoznačkoval. Po sochání jsme odešli do klubovny, kde nás v předsíni čekal nový botník, který mezitím zprovoznili Zdenda s Davidem. V klubovně jsme si zahráli tři kola Živého pexesa a jedno rychlé Žouželení, kdy Dan hádal činnost ladění kytary. Kdo co tvořil? Ondra – sněhuláka Ondráška, Kryštof, Kristy a Adélka – housenku, hlemýždě a pavouka (s touto skupinou stavěla také Lenička), Maruška Z. a Mája – králíčka, který má chudák levé ucho v sádře, Matěj, Vašík a Martin S. – hradbu bez hradu, Bára Č., Andulka, Bára K., Markétka a Šája – jednorožce, Káťa, Anička V., Naty, Nikča, Mery a Bára S. – houby v dubovém hájku (větší houba s krásnými řasami se jmenovala Gertruda), Martin V., Luky, Michal, Patrik, Jáchym, Jerry, Horalka a Vojta K. – záchůdek (je zajímavé, na jakém námětu se všichni shodli, chlapci šli skutečně do detailů), Honza – Sněhuláčici, která hlídá strom v pozadí, Dorča, Anička S. a Verunka – velblouda –  maskota Pelin a Spongilitu, Maruška Č., Paty vytvořili želvu.

O pololetních prázdninách jsme se vlakem rozjeli do České Třebové. Z nádraží jsme šli parkem Javorka, kde jsme se zastavili na hřišti a někteří si zacvičili. Pak jsme stoupali na Kozlovský kopec a cestou jsme soutěžili v hodu šiškou. Nejlepšími střelci s pěti zásahy se stali Matěj, Martin V., Jerry a Nikča. Týmová soutěž dopadla takto: 1. Chá a Sekery, 2. Xllizun, 3. Qac, 4. Haďy a 5. Ego. Jak jsme stoupali, přibývalo zimy a sněhu. Na vrcholu kopce u chaty Maxe Švabinského jsme se nejen povozili na kolotoči a ve sněhu se vyfotili, ale zahráli jsme si také Eskymáckou honičku. Pak jsme začali sestupovat zpět do města a pokračovali ve hře Kolíček-pikolíček. Zdenda měl jednu chvíli na sobě kolíčky oba. Trochu jsme si zahráli i Deset. Také jsme určovala sever. Tady se nejlépe dařilo družině Xllizun, měli odchylku jen 10°. Druzí byli Haďy, na třetím místě Chá a Qac a čtvrtí byli Ego a Sekery. Pak jsme došli do bazénu a krásně si užili plavání, potápění, skoky do vody, vířivku, páru a hlavně jízdu na tobogánu. Po krátkém odpočinku jsme vlakem zase dojeli do Chocně a rozešli se.

Na konci ledna jsme se nejprve vydali do Pelin a sehráli dvě soutěžní hry. První byla s ukrytými barevnými lístečky, kdy každá barva měla určitou hodnotu. Ve druhé hře měly lístky čísla a přinášely se na čas podle různých pokynů (např. v čísle musí být alespoň jedna nula). Z mladších se nejlépe dařilo Báře Č., Lence a Martinovi S. Ze starších byla nejúspěšnější Káťa, za ní Horalka a třetí Anička V. Pořadí týmů za obě hry: 1. Xllizun, 2. Qac a Chá, 3. Sekery a Ego, 4. Haďy. Třetí hru jsme si zahráli jen jako honičku s barevnými stuhami (bílá honila červenou, červená modrou a modrá bílou). Pak jsme se přesunuli do klubovny a vyhodnotili si celé pololetí. V závěru jsme si ještě stihli zahrát Bingo.
Pořadí týmů za 1. pololetí: 1. Haďy, 2. Sekery, 3. Ego, 4. Chá, 5. Xllizun, 6. Qac
Nejlepší jednotlivcí: 1. Anička V., 2. Naty, 3. Verča , 4. Horalka, Martin V., Bára Č., Vašík, Kryštof, 5. Petr a Ondra D.