První pátek v červnu měli schůzku na starosti nejstarší z jednotlivých družin – Martin V., Jáchym, Anička V., Bára S., Petr, Káťa Š., Paty, Maruška Č., Michal a Terka S. Na kolách jsme se sjeli u kluziště a pak se přemístili ke tunýlku u Dívčích dolů, kde hra začala. Starší připravili luštění morseovky, chůzi po slepu, plížení, šplhání ze svahu a do svahu a zneškodnění Mínótaura (Martin V.). Dali si s přípravou a vymýšlením práci a nám se to moc líbilo.
Poslední pátek v květnu jsme se sešli u kluziště s koly. Jeli jsme do lesa na Smrkovou studánku, které jsme vyčistili přítok i odtok. Bylo nás hodně a práce nám šla rychle. Pak jsme si v horním lese zahráli dvě hry na body. První řídil Zdenda a šlo v ní o získání co největšího počtu nábojnic a jejich roztřídění podle druhu. Různé druhy měly různé bodové ohodnocení. Získání nábojnice mohl překazit protihráč z jiné družiny, který už dosáhl vyšší hodnost. Jednotlivé družiny si vedly takto: 1. Diamanty, 2. Kaštani, 3. Kámen, 4. Bukvičky, 5. Kopřivy a 6. Písáci. Ve druhé hře jsme zjišťovali, kdo je pachatelem. Číslicemi byla označená místa v lese (strom, kterému opadávala kůra, vosí hnízdo, mraveniště, okrojky jablka …) a možní pachatelé byli např. kůrovec, brhlík, člověk, vítr, mravenci, vosy a podobně. Tady byla nejúspěšnější Terka S. a Kryštof P. a jejich družina Kaštani. Na druhém místě skončily družiny Písáci, Kámen, Bukvičky a Diamanty, třetí byly tentokrát Kopřivy.
Umění výslechu jsme si vyzkoušeli i na další schůzce. Byl vykraden „dům miliardáře“ (naše klubovna) a jednotlivé družiny v roli policistů potřebovaly ve městě najít a vyslechnout osoby, které by o tom mohly něco vědět. Osoby a obsazení: Starostka – Verča Chaloupková, veterinářka – Káťa Chaloupková, počítačový technik – Michal Horáček, šílený věděc – Zdenda Vítek, elektrikář – David Král, miliardář – Dorča Sopoušková, hospodský – Tom Jerry Šustr, instruktorky policejní akademie – Lenka Chaloupková, Lenka Svobodová.
Po návratu ke klubovně, kdy všechny družiny dodržely domluvený čas, měly ještě možnost položit kterékoliv osobě poslední otázku. Potom se družina Diamanty pokusila předat autorům hry (Michal a Jerry) svou teorii. Ostatní mají možnost do příští schůzky.Pak jsme si zahráli rychlou schovávanou a přistoupili k dalšímu testování, aby všichni členové Policejní akademie měli možnost získat vyšší hodnost. Kdo bude povýšen, bude jasné na příští schůzce.
Tento pátek jsme se sešli za zámkem, protože jsme měli v plánu pletí na záhonech v parku. Vzali jsme si na to pracovní rukavice a pustili se do práce, i když nasazení bylo různé. Vyskytli se takoví, kteří po sobě házeli kopřivy a bodláky a nadělali víc škody než užitky. Ale jiní zase pracovali poctivě. Po práci jsme si krátce odpočali a pak sehráli simulační hru, ve které se uplatnilo umění výslechu podezřelých. Podezřelé představovali vedoucí, každý měl svou roli a jednotlivé družiny je obcházely a snažily se zjistit, jak události, které předtím vysvětlila Verunka Ch., skutečně proběhly. Hra se těžko hodnotila, ale přece jen nějaké body z ní vyplynuly. Lépe se dařilo Kopřivám, Kaštanům a Kameni, trochu hůře Diamantům, Písákům a Bukvičkám.
V sobotu uprostřed května jsme si vyrazili na tradiční autobusový zájezd. Zamířili jsme nejprve k přehradě Švihov, odkud teče pitná voda až do Prahy a kde stojí Vodní dům. Tady jsme se věnovali vodním hrátkám (některé bylo potom nutno převléknout), různým kvízům o vodě nebo taky krmení ryb v rybníčku. Zajímavé je, že expozice tady plynule pokračuje i na záchodech a umývárnách. Potom jsme se přesunuli do blízké obce Hulice, někteří autobusem, někteří pěšky. Tady jsme navštívili v bývalé vesnické škole Včelí svět. Moc krásně to tam vonělo. Dozvěděli jsme se zajímavé věci o včelách, něco jsme si mohli i sami vyzkoušet (třeba výrobu svíčky ze včelího vosku) a nakoupit si pěkné i chutné výrobky v obchůdku. Autobusem jsem dojeli do Zruče nad Sázavou a během tří hodin prošli, co koho zajímalo – dětské hřiště s průlezkami a houpačkami a hlavně kuličkovou dráhou (kuličky bylo možné si koupit v infocentru v zámku), krásný zámecký park s vyhlídkami na město a řeku Sázavu, Kolowratskou věž (ta mávající postavička nahoře je Ondra B.), Království panenek, Vodácké muzeum (blízko něj je prolézačka z vleku na lodě, kde řádili Petr, Patrik a Michal) nebo expozici Příběh řeky Sázavy. Někteří si zašli i na oběd nebo jiné občerstvení. Nakonec jsme se sešli opět u autobusu a rozjeli se zpět domů. Cestou jsme si ještě zvládli společně zazpívat.
Druhý pátek v květnu jsme se sešli pod klubovnou. Cílem schůzky bylo postoupit dál ve znalostech a hodnostech Policejní akademie. Nejprve jsme si zahráli hru na identifikaci důkazního materiálu. Tady měli největší úspěch Anička V., Káťa a Vašek. Pak následovala daktyloskopická hra Otisky pachatele , kde se nejvíc dařilo Aničce V., Jáchymovi, Kátě, Báře Č., Petrovi, Matějovi a Ondrovi B. Při třetí hře jsme se rozdělili na dvě skupiny, měli jsme umisťovat papírová kolečka doprostřed altánu tak, aby nás druhý tým nevybil hadrovými míčky. Pak měli někteří možnost zvýšit si svou hodnost zvládnutím vědomostního testu, ale povedlo se to jen Šáje. Gratulujeme! No a nakonec jsme si stihli ještě zahrát Čarodějnickou honičku. To se k nám přidal náš starší člen Bobr, který nás tuto schůzku navštívil.
Jak je již zvykem, o velikonočních prázninách jsme se vypravili na jarní výpravu. Naší cílovou destinací byla Tučkova hájenka u Svratouchu a tématem Policejní akademie. Vstup do akademi ale nebyl jen tak. Plně naložený autobus, nás vykládal na různých místech v jednotkách rozdělených podle věku a zkušeností. Dostali jsme krabici s nejnutnějšími věcmi včetně mapy a měli si poradit s cestou do hájenky. S vyplněnou přihláškou jsme se hlásili v přijímací kanceláři policejní akademie. Každý dostal své indentifikační číslo a výchozí hodnost – rotný. Během odpoledne jsme se seznamovali se základními oblastmi, ve kterých by měl policista mít nějaké znalosti: ohledání místa činu, zbraně, trasologie, daktyloskopie, psychologie, právní vědomí, grafologie, technika, fyzická příprava a také kriminalistická botanika. Pod tyto pojmy bylo schováno oškrábání brambor, rozeznávání nábojů do zbraní, přemisťování se pomocí kulánů a palety, zkoumání otisků a tak dál. Jednotky se pohybovaly spolu. Za činnosti a splněné úkoly jsme získávali body a ti, kteří jich měli dostatek, mohli zkusit splnit testy pro postup k vyšší hodnosti. Testy se skládaly z deseti otázek a zvláštní části na fyzickou zdatnost. Ne všem se podařilo vyšší hodnost získat. První večer jsme se už za tmy vydali pro důkazy, které usvědčovaly zloděje z loupeže – noční hra. Druhý den po daktyloskopické rozcvičce a snídani byli jmenováni noví strážmistři a také se losovalo devět týmů na celodenní výcvik. Byl to celoden trochu jiný než obvykle, mapa byla umístěna jen na jednom bodě a my si ji mohli jen překreslit. Na dalších stanovištích byla střelba ze vzduchovky, odlévání stop, rozpoznání rukopisu vedoucích. Večer proběhlo hodnocení a hra na policejního portrétistu (podle popisu svědka vytvořit podobu podezřelé osoby). Na závěr večera jsme zpívali s kytarami, hráli Koťátko a tancovali tanec Čipičipi. Druhý den opět po rozcvičce následovaly druhé testy. Na nástupu jsme se dozvěděli, že mnoho z nás získalo hodnost strážmistra a pouze Jáchym a Anička V. hodnost praporčíka. Dopoledne jsme se zúčastnili simulační hry, která by mohla nastat při přepravě prezidenta – atentát. Část z nás představovala atentátníky, část konvoj s řidiči, prezidentem a bodyguardy. Boj to byl krvavý, ve finále ale remíza. Po výcviku ve sběru důkazů následovalo balení věcí, oběd a na závěr rozmisťování důkazů s čísly. Autobus měl lehké zpoždění a tak jsme stihli ještě drobné hrátky (předávání míčku pod bradou a sirek na nosech). Při vyhlašování jsme zjistili, že akademie bude pokračovat i na schůzkách, ale to už na sobě budeme všichni mít policejní čepici, kterou jsme dostali za naše výsledky. Domů jsme dorazili všichni, někteří s bolavýma nohama nebo zády, ale nic vážného se nestalo.
rvní schůzku v květnu jsme se vydali zkontrolovat zahnízdění v budkách. Rozdělili jsme se tentokrát jen do čtyř skupin – první obcházela budky v Pelinách pod velením Leničky, druhá s Alešem kontrolovala budky v Toulovci. Skály jsme zvládli ve dvou partách. Budky byly ve velké většině plné, převážně sýkorkami, vyskytl se ale i brhlík. Na zadních skálách byl viděn krásný mlok. Pak jsme se sešli u Houďasu, kde jsme si zahráli na schovávanou. Cestu zpět pod klubovnu jsme si zpestřili hrou Bomba-kočka-povodeň-hopkins-kukačka. Rozdali jsme si přihlášky na tábor a za nedeštivého počasí jsme se rozešli.
Letošní čarodějnická schůzka připadla na úterý. I tak se nás sešlo docela hodně. Nejprve jsme si upravovali ohniště, chystali dřevo a čarodějnici. Taky jsme uklízeli schody ke klubovně a šli se podívat pod skály, jestli tam nenajdeme pozůstatky po tabulovém značení rezervace. Značení jsme nenašli, zato jsme posbírali nějaké plasty a kbelík střepů a lahví. Když bylo vše připraveno, seběhli jsme dolů na louku do Pelin, vyznačili si hřiště a zahráli Vybíjenou a Ambulančku. Pak už byl čas na posezení u ohně, opékání a zpívání při kytaře. Úplně nakonec jsme si zahráli dvě kola Upírů. Byla to povedená a příjemná schůzka.
Po náročných přípravách jsme v sobotu na konci dubna odstartovali 27. ročník turistického Putování … tentokrát okolo rybníků. Start jsme měli výborně zorganizovaný, takže žádná fronta! Kontrol byl také dostatek a na nich vyvěšené krásně připravené informační materiály. I Qiz byl na svých místech, takže si všichni přišli na své. A koláče na občerstvení taky neměly chybu. Přes poměrně nevlídné počasí (chladno, ráno déšť, pak zataženo a větrno) přišlo asi 500 účastníků ze všech koutů republiky – nejvzdálenější z jihočeského Písku a slovenských Michalovců. Nejmladšímu byly 2 měsíce, nejstaršímu 77 let a doprovázelo je přibližně 21 psů. Děkujeme všem, kdo se na přípravě a organizaci akce podíleli!